neděle 27. května 2012

"NÁVŠTĚVA" U JAROMIRA MEDO

1. ARCHETYP HRDINA
   http://www.medo.cz/jaromir/kniha_snar/index.html

2. Máro (ze sanskrtu) je postava zosobňující zlo, používá ji i buddhismus. Zosobněné zlo - Máro se personifikuje při prudkém mystickém úsilí a stává se pokušitelem člověka, neboť je jeho smyslným já, které bylo z bytosti mravním úsilím vyloučeno. Velikost Mára závisí na překonávaném smyslovém já. Čím více se člověk ve svém životě poddával smyslnosti, tím silnější protivník ho na prahu očekává. Při souboji s Márem bývá jazýčkem na vahách zbytková náchylnost ke světu, která mu dává sílu, a naopak vzdání se světa dává sílu té bytostné složce, která se pokouší vybřednout z osidel smyslového světa. Máro je strážcem prahu, který se překročí pouze mystickou smrtí. Ovšem padnout při pokusu o překročení prahu není mystická smrt, ale slabost pro své stále silné smyslné já.
(Z ARCHETYPU BOJ : http://www.medo.cz/jaromir/kniha_snar/index.html )

3. spouštěcím impulsem archetypu Stín je introvertní zájem o podstatu vlastní bytosti v touze po prožívání dobra a dalších kladných stavů.
 
       Touha po dobru je náplní lidské bytosti a na druhé straně či opačném pólu stojící stín je reprezentant stinné a zlé stránky bytosti. Na jedné straně dobro, na druhé zlo a jejich věčný boj v pohádkách, bájích a mýtech všech národů světa. Tento boj je nutné na cestě k poznání duchovní skutečnosti lidství plně prožít, je nutné naučit se rozlišovat a je nutné se naučit odpouštět. Jedině odpuštění a následný soucit dokáží stín jako většinou personifikované zlo asimilovat, čímž se nám vyrovná cesta a rozkvete moudrost rozlišování pravé skutečnosti jevů. Nejhorší co by mohl člověk udělat v setkání se stínem, je identifikovat se s ním, neboť pak sám stane se personifikací zla. Že se tomu tak občas stane, svědčí případy "šílených střelců" (převážně z tzv. technicky vyspělého světa), kteří se zbraní v ruce nemilosrdně vraždí vše živé kolem sebe. Tito lidé v touze po moci, slávě či výjimečnosti se ztotožňují se svým stínem, neboť nemají odvahu se mu postavit na odpor, přestože jej vyvolali. Jakákoliv ideologická nálepka jejich nelidského činu je pouze dalším aktem zakrývajícím zbabělé vzdání se vlastnímu zlu - vlastnímu stínu.
 
       Podívejte se na současný stav světa jako na zrcadlo kolektivního nevědomí lidstva. Jedině tak poznáte ty hrůzy, které jsou obsahem nevědomí tvořeného lidmi. Je nejvyšší čas zlo - stín asimilovat vlastním dobrem v srdci. Naneštěstí se člověk raději drží hesla, že viditelný nepřítel je vhodnější, než nepřítel uvnitř něho samotného. Zaslepen sám sebou projektuje zlo do svého okolí, neboť v okolí na druhých může zlo nenávidět. Hledat a pracovat se zlem v sobě by ho nutilo k přetěžké práci s vyčištěním toho všeho svinstva, které si sem po věky ukládal.
 Proto takový člověk raději zůstane "mrtvou personou" odmítajíc své stíny a projektujíc vše mimo sebe do hmotného světa, pak zůstává plochým klamným obrazem či odrazem přetvářky a falše. Je podoben smutné, bezduché, vyprahlé poušti bez známek života.
 Na rozdíl od něj "živý člověk" vrhá své stíny, rozpoznává zlo v sobě, aby jej asimiloval v odvěké vnitřní víře v dobro.
V takovém člověku jsou vysoké horské štíty i hluboká rozeklaná údolí, jsou v něm lesy i vodstva, poušť i oáza. Je kompletní jako naše planeta. Pokud budete stát jenom na poušti, planetu nepoznáte, ale pokud se stanete horskými velikány i hlubokými vodami, poznáte všechny stránky planety a pak jediným slovem zhodnotíte celou tu krásu: "Božské!"
Proto i u sebe musíte nejprve poznat celou škálu dobra a zla skrývajícího se ve vašem nitru, abyste poté asimilovali zlo, povýšili odpuštění na zákon a došli k poznání. Pak zhodnotíte tu lidskou krásu jediným slovem: "Božské!" Tím nevyjádříte dokonalost, ale úplnost, celistvost, v níž jsou obsaženy všechny aspekty.
 Protože jsem se snažil asimilovat jednotlivé vystupující části stínu od počátku odpouštěním a soucitem, podařilo se mi ve velké míře eliminovat hrůzná setkání s příšerami a nestvůrami světa nevědomí. Snad proto mé setkávání se stínem bylo "rajskou selankou". Vše je způsobeno tím, že podstatná část eliminace a asimilace stínu byla provedena v denním vědomí, ve filozofických rozvahách a v meditacích, když jsem cíleně "vytahoval" závislosti z nitra a opět cíleně jsem je spaloval žárem odpuštění a soucitu. Dal jsem si za úkol morálně obrodit svou bytost a několikaletá tvrdá práce se vyplatila. Nikdy jsem nenechával stín vysoko vyrůst, vždy jsem se snažil stín (své špatné vlastnosti či zlo) co nejdříve pochopit a asimilovat. Snažil jsem se držet hesla:
 
"Vlastnosti, které nenávidíš u druhých lidí, jsou tvé vlastnosti,
kterých se podvědomě snažíš nenávistí a bez úspěchu zbavit.
Vlastnosti, které dokážeš tolerovat u druhých lidí,
jsou vlastnosti, kterých ses definitivně zbavil."

       Přístup podle tohoto hesla mi značně usnadnil rozlišování a dodával mi sílu k stále nekončícímu vyklízení svého "Augiášova chléva". Snad proto nebudou následné sny mytologickým dobrodružstvím bojů s nejstrašnějšími tvory světa či vhodným námětem akčního hororového filmu, ale budou to jemné náznaky činnosti stínu nutné pro plné pochopení charakteru tohoto archetypu.
 
       Archetyp Stín je archetypem temnoty - to je absolutního zla. Je nutné ho pojmout do vědomí a zpracovat! Častokrát přichází jako zlý bratr, nad jehož jednáním nám zůstává rozum stát. V tomto případě je nejlepší odpuštění a soucit, neboť právě odpuštění a soucit nám napomohou k vědomému zpracování vlastních chyb personifikovaných ve snech rolí stínu.
         Jakmile začnete introspekci do vlastního nitra vyvoláte z nevědomí archetyp Stín, který bude protikladem vaší snahy zlepšování na poli citovém a morálním. Stín v závislosti na tlaku, kterým se snažíte rozpoznat vlastní nitro se může personifikovat a poté vás začne i ohrožovat. Ve vyšších fázích duchovního vývoje je rozdíl mezi kladnými a zápornými složkami osobnosti také vyšší, a proto personifikace někdy nabývá hororových rozměrů. Příkladů archetypů Stínu je v literatuře bezpočet. Například Goethův příběh Fausta a Mefista; biblické Ježíšovo setkání s ďáblem po čtyřicetidenním půstu; Milarepův střet se sinavě zeleným králem ďáblů z knihy "Milarepa" Eduarda Tomáše; ničivý útok ďábla, který roztříštil obrovský les na třísky, na Eduarda Tomáše z jeho knihy Paměti mystika; červený ďábel se zelenýma fosforeskujícíma očima z autobiografie Květoslava Minaříka "Kečara" a další. Uvědomte si, že je skutečně nepodstatné, zda je setkání s personifikací stínu na fyzické (hmotné) nebo psychické úrovni. Jediné co by vás mělo zajímat, je schopnost pojmout svůj personifikovaný stín do vědomí jako vyzařování vlastní mysli. Pokud s ním budete bojovat, budete neustále prohlubovat protiklady a vytvářet mezi vlastní, k dobru se klonící individualitou a jejím záporným odleskem stále větší a větší propast, která vás nepustí na cestu k uskutečnění.
Stín ovšem nevystupuje pouze ve snech, ale i v běžném životě nám nedá chvíli oddechu. Stín je skrytou stránkou lidské osobnosti. Použijte svých duševních a duchovních sil k posílení moudrosti a místo marného boje se stínem personifikovaným ve snech či personifikovaným zlem v denním životě, zvolte odpuštění, soucit, indiferentnost, vůli, slučování kladů a záporů, aby vaše vědomí nalezlo božský klid a mír.
 

Schéma archetypu Stín:

1.    Vidění, tušení či uvědomění si fenoménu stínu
2.    Ukázka širokého spektra činnosti stínu
3.    Stín pátrá po slabinách hledajícího člověka
4.    Zjevení ďábla
5.    Boj s ďáblem
6.    Zbavování se nižší pudové přirozenosti
7.    Vítězství soucitu a odpuštění
8.    Poslední boj s Márem

http://www.medo.cz/jaromir/kniha_trn_2v/_index_2st.html

Pták Fénix je mystickým symbolem starých Egypťanů. Přicházel jednou za 500 let, jakmile ucítil, že se blíží konec jeho života, upravil si hnízdo na vrcholku palmy a uděliv hnízdu plodivou sílu v něm skonal. Mladý Fénix zrozený z tohoto hnízda přenáší svého otce na oltář boha slunce a zde jej upaluje. Pozdější báje zestručnila složitý děj a hnízdo se starým Fénixem je zapalováno slunečními paprsky, aby přímo z popelu vyšel nový Fénix. Proto je Fénix obrazem veškerého obrození.
 Podobným symbolem je mayský bůh Quetzalcoatl, který sám sebe obětoval na pohřební hranici. Z plamenů pak vylétlo Quetzalcoatlovo srdce, které se na obloze přeměnilo v Jitřenku - Venuši.Pak všem lidem bůh Quetzalcoatl v podobě Venuše symbolizoval smrt a vzkříšení. "Quetzalcoatl" (Opeřený had) je jedním ze čtyř bohů Stvořitelů starobylých národů Střední Ameriky (Olmékové, Zapotékové, Mayové, Toltékové, Aztékové). Quetzalcoatl, který má v podobě hada duhové peří kolem záhlaví, je symbolem ušlechtilého boha a je mu připisována vláda nad jitřenkou a večernicí

 Kruh Procesu obnovy obsahuje archetypy: Hrdina, Témata zničení světa, Bazální perinatální matrice, Řízená imaginace, Anima - Animus, Stín, Poklad, Vize budoucnosti a minulosti, Moudrý stařec, Pozornost, UFO - iniciační obřady, Alchymista.
Numinózní symbol pomáhá člověku pochopit Boha. Numinózní symbol může být vědomý, když si symbol automaticky vztáhneme k božskému či mytologickému světu a následně k Bohu, nebo může být nevědomý a potom symbol působí pouze v podvědomé rovině, a tedy s podstatně menší intenzitou.
  ARCHETYP NUMINÓZUM - 
http://www.medo.cz/jaromir/kniha_trn_2v/_index_3nu.html

THERIANTROP
je tvor, u něhož se kombinují zvířecí a lidské prvky. Therianthrop má inteligenci, moc i schopnost představovat obě pohlaví (občas i  hermafrodita),   či mládě svého druhu a navíc schopnost proměny v lidskou bytost. Therianthropové a zvířecí duchové v rolích duchovních průvodců sahají hluboko do mytologie lidských dějin a spojení šamanů s těmito duchy zajišťovalo spokojené žití na hmotné pláni světa pro celé společenství nesčetných přírodních národů celého světa.
 HERMAFRODIT -organismus, který je nositelem jak samčích, tak samičích pohlavních orgánů. Na duchovní cestě se vždy setkáváme se snahou sjednocovat protiklady v bytostném očištění, ve zkvalitnění existence a posléze v povýšení existence nad hmotnou rovinu světa.
 HAD -
http://www.medo.cz/jaromir/kniha_snar/index.html


DVANÁCT VRSTEV DNA
životní lekce
- lekce s námi a o nás, bez jiných zúčastněných (nebo s náhodnými účastníky ve formě "spouštěčů" poznání). Tyto lekce jsou absolutně osobní a každý člověk má jinou sadu lekcí - často víc než jen jednu. 
Kryon uvádí nejčastěji:
 naučit se milovat
naučit se naslouchat
naučit se přijímat
naučit se mít rád sám sebe
naučit se mluvit svou pravdu
naučit se nebýt obětí
naučit se nebýt definováni podle jiných lidí (a neumožnit jim, aby nás definovali)
naučit se vnímat své mistrovství
naučit se soužití s jinými lidmi
naučit se přestat svádět vinu na druhé
naučit se vyjít z duality (a zbavit se tím karmy)
naučit se starat se o sebe více než jiní
naučit se, že si zasloužíme být tady a nejsme "špinaví", když se rodíme.
 CELÉ ČTENÍ O DNA OD KRYONA: http://eprakone.wordpress.com/2012/05/25/dvanast-vrstiev-dna-ii-vrstvy-1-2-a-3/

 MAYAN HOROSCOPE
 http://www.mayanmajix.com/TZOLKIN/index.php
http://www.mayacalendar.org/mayan-horoscope.php
ENERGIE SYMBOLŮ: http://svetlovlaska.webnode.cz/energie-dne/energie-dnu/




Žádné komentáře:

Okomentovat

Dokud se nerozloučíš se svou osobností, nenajdeš svou individualitu. Individualita je dána existencí, osobnost vnucena společností. Osobnost je sociální pohodlnost.
Společnost nemůže tolerovat individualitu, protože individualita za ní nepůjde jako ovce. Individualita má kvalitu lva a lev kráčí sám.
Ovce jsou vždy ve stádě, doufají, že to bude ve stádě pohodlnější. Stádo jim dává pocit ochrany, bezpečí. Když někdo zaútočí, ve stádě se spíš zachráníš. Ale sám? Jenom lvi chodí sami.
Každý z vás se narodil jako lev. Společnost vás však neustále podmiňuje, programuje vaši mysl jako mysl ovce. Společnost vám dává osobnost: velmi pohodlnou, hodnou a velmi poslušnou osobnost.
Společnost chce otroky, ne lidi, kteří jsou absolutně oddaní svobodě. Společnost chce otroky, protože všechny její pochybné zájmy vyžadují poslušnost.

Starý zenový příběh vypráví o lvu, který vyrostl mezi ovcemi a dokud ho jeden starý lev nepopadl a nepřitáhl k rybníku, kde mu ukázal na hladině jeho vlastní obraz, myslel si, že on sám je také ovcí. Mnoho z nás je jako lev z tohoto příběhu - představa, kterou o sobě máme, nepochází z naší bezprostřední zkušenosti, ale z názoru druhých. "Osobnost" vnucená z vnějšku nahrazuje individualitu, která mohla vyrůst zevnitř. Stáváme se jen další ovcí ze stáda, která se nedokáže svobodně pohybovat, ani si uvědomit svou pravdivou identitu.
Je na čase, aby ses na hladině rybníka podíval na svůj obraz, a osvobodil od všech domněnek, jimiž druzí podnítili tvé myšlení. Tancuj, běhej, poskakuj, křič co tě napadne: cokoli, co probudí spícího lva uvnitř.
Osho One Seed Makes the Whole Earth Green, Kapitola 4