♥ důvěřuji, že dostávám, co potřebuji, a proto vracím a dávám druhým ve stejné míře
♥ vím, kdy zabrat a vydržet – a kdy nechat věci volně plynout (vzdát se kontroly)
♥
v životě za něčím jdu, nevyhýbám se hravému experimentování a
objevování terénu, nebojím se rizika, dovedu spolupracovat s ostatními;
udělat chybu je o.k.
♥ jsem šikovná, něco umím, něco mi jde a baví mě to, ráda věci dělám a dokončuji, jsem na to hrdá; vím, že jsem něčím výjimečná
♥
cítím se sama sebou, příjmám se taková jaká jsem, dovedu s druhými
sdílet sebe sama, znám své místo ve světě a ve vztahu ke své
budoucnosti, mám životní perspektivu (vizi)
♥
nebojím se otevřít v hloubce druhému člověku a jsem ochotna učinit se
zranitelným, příjímám nejistotu a riziko lásky, jsem ve vztazích schopna
ve vyvážené míře dávat i příjímat (podporu, sexualitu, emoce, důvěru)
♥
v životě je něco mimo mě, o co pečuji a k čemu chovám bezpodmínečnou
lásku, jsem schopna jednat altruisticky a cítím se tak naplněna něčím,
co mě přesahuje; žiji tvůrčí, produktivní život a tím překračuji sebe
sama
♥ jsem naplněna, protože jsem již mnohým byla; snesu pohled do prázdna ne-bytí; ničeho nelituji, přijímám život, jaký je a byl.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Dokud se nerozloučíš se svou osobností, nenajdeš svou individualitu. Individualita je dána existencí, osobnost vnucena společností. Osobnost je sociální pohodlnost.
Společnost nemůže tolerovat individualitu, protože individualita za ní nepůjde jako ovce. Individualita má kvalitu lva a lev kráčí sám.
Ovce jsou vždy ve stádě, doufají, že to bude ve stádě pohodlnější. Stádo jim dává pocit ochrany, bezpečí. Když někdo zaútočí, ve stádě se spíš zachráníš. Ale sám? Jenom lvi chodí sami.
Každý z vás se narodil jako lev. Společnost vás však neustále podmiňuje, programuje vaši mysl jako mysl ovce. Společnost vám dává osobnost: velmi pohodlnou, hodnou a velmi poslušnou osobnost.
Společnost chce otroky, ne lidi, kteří jsou absolutně oddaní svobodě. Společnost chce otroky, protože všechny její pochybné zájmy vyžadují poslušnost.
Starý zenový příběh vypráví o lvu, který vyrostl mezi ovcemi a dokud ho jeden starý lev nepopadl a nepřitáhl k rybníku, kde mu ukázal na hladině jeho vlastní obraz, myslel si, že on sám je také ovcí. Mnoho z nás je jako lev z tohoto příběhu - představa, kterou o sobě máme, nepochází z naší bezprostřední zkušenosti, ale z názoru druhých. "Osobnost" vnucená z vnějšku nahrazuje individualitu, která mohla vyrůst zevnitř. Stáváme se jen další ovcí ze stáda, která se nedokáže svobodně pohybovat, ani si uvědomit svou pravdivou identitu.
Je na čase, aby ses na hladině rybníka podíval na svůj obraz, a osvobodil od všech domněnek, jimiž druzí podnítili tvé myšlení. Tancuj, běhej, poskakuj, křič co tě napadne: cokoli, co probudí spícího lva uvnitř.
Osho One Seed Makes the Whole Earth Green, Kapitola 4