Je velmi obtížné pochopit, co je to skupina.
Vždycky jsem byl samotář, individualista, ne-komunikativní povahy,
preferoval jsem samotu a knihy před vším ostatním. Nepotřeboval jsem
v životě nic jiného.
Ve 33 letech jsem začal studovat s Rabašem. Tehdy jsme neměli
skupinu, s výjimkou šesti až sedmi starších mužů, mezi nimiž jsem byl
šťastný jako dítě mezi dospělými. Ale Rabaš řekl, že potřebuji skupinu a
já si myslel: “Co by mohlo být lepší, než lidé, kteří studovali s Baal
HaSulamem a žili svůj život spolu s Rabašem?” Koneckonců, mezi nimi jsem
se cítil stejně bezpečně jako dítě v náručí dospělých.
Ale Rabaš řekl: “Nedá se nic dělat, potřebuješ skupinu.” A tak jsem zorganizoval skupinu 40 mladých mužů.
Bylo to úplně proti mému charakteru. Byli mnohem lepší, přátelštější,
rovnější. A já jsem se vždy cítil jako outsider, navíc jsem jim ještě
musel sloužit, pomoci Rabašovi zorganizovat skupinu, i když od přírody,
jsem se nemohl přimět, abych to překonal! Bylo velmi těžké pochopit,
proč bylo třeba skupiny. Srdce nechtělo přijmout podmínku, že musím
odhalit vyšší svět v ní.
Myslel jsem, že vyšší svět by mohl být prozkoumán s pomocí nákresů,
porozumět jim, aby se prohloubily znalosti a pocity, a začít analyzovat.
To je známo ve fyzice, nemohl jsem se odtrhnout od tohoto vědeckého
přístupu. Kreslil jsem, dělal náčrtky, a dělal právě toto, až konečně,
jsem začal chápat zcela jiné schéma vesmíru, z druhé strany.
Najednou jsem začal pociťovat, že ve skutečnosti je náš svět stejný
jako vyšší svět, ale na nejnižší úrovni. Je úzce spojen s ostatními
světy, které jsou kopií vyšších úrovní, jdou dolů níže a níže. V tomto
případě, jediná změna je v materiálu, který se stává stále hrubším a na
posledním stupni se obrátí v egoistický, opačný materiálu vytvořeným
původně.
Ale všechno, co vidíme v tomto světě, je naprosto totožné s vyšším
světem podle spojení kořene v duchovním světě a její větví v našem
světě.
Postupně jsem si začal zvykat na tento systém, pochopil, že je to
tak, a není nic jiného. Proto musíme zjistit, co se skrývá za naším
světem a nad ním, a že bez korekce, pozvednutí se nad tento svět nebude
úspěšné. To je jediný způsob. Sami samotní, nemůžete proniknout do
duchovního světa.
Ukazuje se, že jste svázáni do celé sítě tohoto světa a musíte
stoupat spolu s ním! Není žádná cesta ven. Musíte pochopit tento systém a
připojit se k němu, avšak novým způsobem, ke stoupání, a pak se budete
moci realizovat. To je z jedné strany, pokud se podíváte na systému
směrem zdola nahoru.
A z druhé strany mi hodně pomohlo, že jsem začal studovat tento
systém nikoli zdola nahoru, ale shora dolů, od Stvořitele, jak se
Stvořitel dívá na svět z vrcholu dolů, jak on vidí nás v opravené nebo
nekorigované formě a působí na nás a přitahuje z našeho egoistického
stavu k sobě.
Tyto dva protichůdné pohledy, zdola nahoru (jak bychom měli růst,
neustále se stávat podobnými dalšímu stupni) a od shora dolů (jak na nás
hledí Stvořitel), potom spojené dohromady, vzájemně se doplňující.
Musíme na nich pracovat, jasně analyzovat cestu od spodu nahoru a hledět
z vrcholu dolů.
Potom se Rabašovy články o skupině pro mě staly srozumitelnější, i
když na první pohled se zdají být poněkud naivní a dokonce i poučné s
morálkou. Ve skutečnosti, začnou identifikovat velmi jasné zákony, které
jsou mnohem přísnější a silnější než všechny přírodní zákony. A všechny
zákony chování, nazval bych je “zákony komutace” jsou založeny na
podobnosti s následujícím vyšším stupněm, na vstupu do něj, na navázání
kontaktu s ním, a začlenění do něho. To je základem všech článků o
interakci ve skupině.
[97407]
Z Novosibirského kongresu 8.12.2012, Lekce 4
Žádné komentáře:
Okomentovat
Dokud se nerozloučíš se svou osobností, nenajdeš svou individualitu. Individualita je dána existencí, osobnost vnucena společností. Osobnost je sociální pohodlnost.
Společnost nemůže tolerovat individualitu, protože individualita za ní nepůjde jako ovce. Individualita má kvalitu lva a lev kráčí sám.
Ovce jsou vždy ve stádě, doufají, že to bude ve stádě pohodlnější. Stádo jim dává pocit ochrany, bezpečí. Když někdo zaútočí, ve stádě se spíš zachráníš. Ale sám? Jenom lvi chodí sami.
Každý z vás se narodil jako lev. Společnost vás však neustále podmiňuje, programuje vaši mysl jako mysl ovce. Společnost vám dává osobnost: velmi pohodlnou, hodnou a velmi poslušnou osobnost.
Společnost chce otroky, ne lidi, kteří jsou absolutně oddaní svobodě. Společnost chce otroky, protože všechny její pochybné zájmy vyžadují poslušnost.
Starý zenový příběh vypráví o lvu, který vyrostl mezi ovcemi a dokud ho jeden starý lev nepopadl a nepřitáhl k rybníku, kde mu ukázal na hladině jeho vlastní obraz, myslel si, že on sám je také ovcí. Mnoho z nás je jako lev z tohoto příběhu - představa, kterou o sobě máme, nepochází z naší bezprostřední zkušenosti, ale z názoru druhých. "Osobnost" vnucená z vnějšku nahrazuje individualitu, která mohla vyrůst zevnitř. Stáváme se jen další ovcí ze stáda, která se nedokáže svobodně pohybovat, ani si uvědomit svou pravdivou identitu.
Je na čase, aby ses na hladině rybníka podíval na svůj obraz, a osvobodil od všech domněnek, jimiž druzí podnítili tvé myšlení. Tancuj, běhej, poskakuj, křič co tě napadne: cokoli, co probudí spícího lva uvnitř.
Osho One Seed Makes the Whole Earth Green, Kapitola 4