pondělí 11. února 2013

CESTA HRDINY

Snažil jsem se popsat pokud možno co nejstručněji a nejsrozumitelněji jednu z nejdobrodružnějších cest. Žádný film se jí nemůže vyrovnat a žádná kniha ji nemůže plně vystihnout. Cesta hrdiny je pro každého trochu jiná, protože hrdina tisíci tváří v tisících mýtech a pohádkách vytváří nekonečnou řadu možných variant. Avšak ve svém jádru jsou hrdinovy cesty shodné tak, jako je shodné lidské nevědomí pro všechny lidi. Jakmile člověk nastoupí vnitřní hrdinskou cestu, rozpozná ohromný potenciál prožitků nevšední úrovně plně podbarvený emociálními vzruchy a napětím. Nyní se bude každému se znalostí archetypu Hrdina kráčet snadněji po nebezpečných stezkách nevědomí, neboť popisem vnitřních dobrodružství hrdiny obdržel vzácnou mapu a kompas. Nyní bude veden vědomou znalostí bez zbytečného bloudění a bez zbytečných zastávek či návratů. Hrdinova cesta nevědomím je duchovním aktem, proto je nutné vyzbrojit hrdinu kvalitním morálním profilem, který jako jediný zaručí úspěšné dovršení hrdinovy cesty v Kruhu Bytí.

http://www.medo.cz/jaromir/kniha_trn_2v/__2dil_hr.html
Jaromír MEDO - "Tajemství řádu nevědomí" - II. díl "Kruh Procesu obnovy"  

Žádné komentáře:

Okomentovat

Dokud se nerozloučíš se svou osobností, nenajdeš svou individualitu. Individualita je dána existencí, osobnost vnucena společností. Osobnost je sociální pohodlnost.
Společnost nemůže tolerovat individualitu, protože individualita za ní nepůjde jako ovce. Individualita má kvalitu lva a lev kráčí sám.
Ovce jsou vždy ve stádě, doufají, že to bude ve stádě pohodlnější. Stádo jim dává pocit ochrany, bezpečí. Když někdo zaútočí, ve stádě se spíš zachráníš. Ale sám? Jenom lvi chodí sami.
Každý z vás se narodil jako lev. Společnost vás však neustále podmiňuje, programuje vaši mysl jako mysl ovce. Společnost vám dává osobnost: velmi pohodlnou, hodnou a velmi poslušnou osobnost.
Společnost chce otroky, ne lidi, kteří jsou absolutně oddaní svobodě. Společnost chce otroky, protože všechny její pochybné zájmy vyžadují poslušnost.

Starý zenový příběh vypráví o lvu, který vyrostl mezi ovcemi a dokud ho jeden starý lev nepopadl a nepřitáhl k rybníku, kde mu ukázal na hladině jeho vlastní obraz, myslel si, že on sám je také ovcí. Mnoho z nás je jako lev z tohoto příběhu - představa, kterou o sobě máme, nepochází z naší bezprostřední zkušenosti, ale z názoru druhých. "Osobnost" vnucená z vnějšku nahrazuje individualitu, která mohla vyrůst zevnitř. Stáváme se jen další ovcí ze stáda, která se nedokáže svobodně pohybovat, ani si uvědomit svou pravdivou identitu.
Je na čase, aby ses na hladině rybníka podíval na svůj obraz, a osvobodil od všech domněnek, jimiž druzí podnítili tvé myšlení. Tancuj, běhej, poskakuj, křič co tě napadne: cokoli, co probudí spícího lva uvnitř.
Osho One Seed Makes the Whole Earth Green, Kapitola 4