Hosté: Michaela Šimková, Pavla Dudková, Lenka Žáková
Divoká kuchařka Pavly Dudkové na fenix.savana.cz
SOUVISEJÍCÍ:
(včetně bilinárium v nabídce vpravo)
NÁDHERNÁ ZELENÁ Coline Serreau
2012Ruda
Povídání s Josefem a Maruškou nad knihou Léčebný kód od autorů Alexandra
Loyda a Bena Johnsona. Pohledy na léčení a vnímání příčin nemocí včera a
dnes.
http://www.youtube.com/watch?v=Il4-yvFdGZs&feature=em-subs_digest Učte se od královny Ester
Otázka: Studuji kabalu dva roky. Jak mohu pomoci mému manželi připojit se ke studiu kabaly, pokud to odmítá?Odpověď: Můžete mu pomoci jen v jedné věci: Nezapojujte ho do ničeho a neovlivňujte ho v žádném případě. Jen ho nechte pocítit, že jste mu vděčná za to, že vám umožňuje studovat. V opačném případě, to bude horší.
Nemůžete nutit člověka a tlačit na něj. Pokud nechce studovat, nepotřebuje to. Jediná věc, která je od něho třeba, je to, že vám nebrání studovat. To je dostatečné na to, aby k němu postupně přešel sám. Pokud na něj nebudete tlačit, uvidíte, že se bude postupně stávat, že se zajímá o to, co se učíte. Dejte mu knihu, která je daleko od kabaly, ale mluví o našich světových problémech, aby pochopil, že to není mystika nebo něco takového.
Obecně platí, jednejte trochu skrytým způsobem, jako královna Ester. Není náhodou, že symbolizuje zvláštní ženskou funkci, zvláštní přístup k člověku, od kterého nemůže uniknout.
Muži jsou přímější, ale žena je může tiše a klidně přivést na to, co ona chce.
[101550]
Z virtuální lekce 24/2/2013
Baal HaSulam, Shamati, článek 70: “Pevnou rukou a vylitým vztekem”: Měli
bychom vědět o těch, jež se touží dát na boží práci, aby k Němu
skutečně přilnuli a vstoupili do králova paláce, že ne každý je přijat.
Trochu je zkoušen – nemá-li jiné přání nežli touhu po Dvekut (splynutí), je připuštěn.A jak je přezkoušen, má-li jen jedno přání? Jsou mu dány překážky. Tím se má na mysli, že mu jsou seslány cizí myšlenky a cizí poslové, aby mu bránili tak, aby opustil tuto cestu a následoval cesty davu.
A když překoná všechny obtíže a prolomí všechny mříže, jež mu překáží, a maličkosti ho nemohou zastavit, pak na něj Stvořitel sešle velké Klipot a válečné vozy, aby ho odchýlili od vstupu, přilnutí k Němu samotnému a k ničemu jinému. To je bráno, jako že jej Stvořitel odmítá mocnou rukou.
Zabere to hodně času konečně zjistit, že všechno, co člověk cítí, pochází od Stvořitele, a je to zamýšleno pouze k tomu, aby jej navedlo k cíli. Není činu nebo události, jež by člověka nevedli směrem k cíli, jímž je myšlena adheze se Stvořitelem. Člověk to nemůže nijak změnit, neboť to vše se děje podle Reshimot (duchovních genů). Pouze intenzitu, způsob, jakým jsou Reshimot odhaleny, je dán tím, jak jsme naplnili předešlé Reshimot.
Vše jde však podle plánu, podle kterého člověk musí objevit silné přání po adhezi, podle duchovního přání, jímž se myslí pevné, intenzivní přání, jež je zaměřeno pouze na jeden cíl. ”V duchovnu není žádné trošičku”, ale pouze maximum, a člověk by měl mít takto silné přání.
Takže Stvořitel odhalí Jeho mocnou ruku tím, že člověka přinutí čelit útrapám a problémům, mate ho všemi možnými způsoby, aby se stal překonáváním těchto překážek silnější. Musí zkoumat své názory a ponechat pouze jeden směr, který posiluje, aby ho nebylo možné odvrátit od pravé cesty. Aby to dokázal, Stvořitel mu sesílá postupně těžší problémy, jako v povídce o člověku, který se při šplhu na horu do králova paláce střetnul se střážemi, které byli cestou čím dál surovější. To vše kvůli tomu, aby v člověku zůstalo pouze jedno silné přání, přání které vlastně hoří, touží proniknout do duchovního světa, což znamená dosáhnout toho, aby vlastnost dávání, sebe-anulování, propukla.
Je to jako porod, při kterém jsou aktivní dvě síly: síla, která tlačí zevnitř a síla, která blokuje cestu ven. Napětí mezi těmito dvěma silami roste, dokud není natolik silné, aby se dveře otevřeli a došlo k průlomu. Pak se může plod narodit.
Tyto dvě protikladné síly, síla Stvořitele a síla stvoření nakonec dosáhnou dostatečného napětí k průlomu. Jak je řečeno “na tom stejném místě, v ten samý čas a v té stejné ženě” je vytvořena taková koncentrace napětí, která vede k realizaci.
[100932]
Z přípravy na denní lekci kabaly 19/2/2013
Odmietať učiť sa…
Pokud
neznáme nějaké pravidlo života nebo mu nerozumíme, stává se, že se
zamotáme do kruhu, ze kterého zase vyjdeme, pokud jsme ochotni se učit a
řešit problémy svého života. Někdy je podstatou problému naše
rozhodnutí nic neřešit a děláme vše pro to, abychom nemuseli nic řešit a
abychom se k řešení ani nepřiblížili. Žádný člověk na světě nás nemůže
donutit začít řešit naše problémy, protože by to byl zásah proti naší
svobodné vůli a univerzálním zákonům. Můžete se podívat na to, kdy, kde a
proč jste se rozhodli, že nic řešit nebudete. Čítať viac z tohto článku
O senzitivitě mysli |
Starobylé
národy měly blíže k přírodě, byly daleko vnímavější a mnohem více si
uvědomovaly psychické úrovně. Od té doby se u člověka vyvinul logický
intelekt, který do určité míry nahradil instinkty, jasnovidnost a další
schopnosti. Přesto však v lidské duši spočívají latentně netušené síly,
které se mohou projevit jako psychické zkušenosti a mystické jevy. Mnoho
hledajících se snaží tyto síly probudit, aniž by si uvědomovali, že se
jimi nemají zabývat, protože jsou pouze vedlejšími produkty na cestě
hledání. Pročistěný charakter a ukázněné myšlení jsou cennější než
psychické jevy, které jsou buď přípravami nebo vedlejšími produkty
ryzích duchovních procesů. Určité stupně meditace často doprovázejí
psychické úkazy. Mysl se postupně pročisťuje, prohlubuje se vědomí, a to
se projevuje zvýšenou senzitivitou. Shromažďovat vnitřní mystické nebo
psychické zkušenosti může být fascinující, ale pouze pro naše ego.
Čítať viac z tohto článku
Terapia farbami…
Kult
slnečného svetla a helioterapiu používali a oceňovali už veľmi dávno
Inkovia v Južnej Amerike. Aj starí Gréci a Egypťania trávili mnoho času v
slnečných a vzdušných kúpeľoch. Životodárnu moc slnečných lúčov si
ctili a liečebne využívali i príslušníci mnohých pradávnych kultúr v
Indii a v Číne. Filozof Aurelius Celsius v prvom storočí doporučoval
farebné vodičky, masti, lieky a okolo desiateho storočia patrili magické
vlastnosti farieb k všeobecnému povedomiu človeka. Avicenna, arabský
lekár 11. storočia, priraďoval farbu k ľudskému temperamentu. Snáď
najpozoruhodnejšie názory vyslovil v roku 1878 Angličan Edwin D. Babbit
vo svojej knihe Princípy svetla a farby, pričom ich vlastnosti prepojil s
prvkami, minerálmi a telesnými funkciami človeka. Tvrdil, že slnečné
svetlo, prefiltrované cez farebné sklo, pomáha liečiť rôzne ľudské
neduhy. Aj napriek nepopierateľným historickým aspektom používania
farebnej terapie, si v súčasnosti táto metóda len veľmi pomaly kliesni
cestu k dnešnému, materiálne založenému človeku. Predstavuje terapiu pre
ľudskú dušu, ktorá je síce nehmatateľná, ale plná farieb. Práca s
farebnými vibráciami nám napomáha získať a udržať si telesnú, duševnú a
mentálnu rovnováhu, takú nevyhnutnú pre spokojný a harmonický život. Čítať viac z tohto článku
„Pokus při vizualizaci čtvrté dimenze:
vezměte bod, natáhněte jej v přímku, zatočte ji do tvaru kružnice, zkruťte ji v kouli a tu vrhněte do prostoru.“
Albert Einstein
Štěstí je pocit naplnění touhy.
To je možné pouze, je-li touha, hlad, vášeň, a když je naplněno a
uvědoměno. Jakmile je ale touha naplněna a uvědoměna, pocit štěstí se
postupně vytrácí. Čili, pro štěstí je zapotřebí dvou konstant: a) touhy,
b) naplnění.Aby naplnění neanulovalo touhu, musí být oddělené, musí se nalézat ve dvou objektech. Například matka a dítě; matka se dokáže do nekonečna těšit ze svého dítěte, neboť naplňuje objekt mimo sebe.
Pokud vytvoříme spojení nad naším vzájemným odmítáním, budeme schopni naplňovat se navzájem a těšit se neomezeně ze svých činů. Je to čistě psychologický problém, kterým je pochopení, že cíl stvoření je v potěšení, a že prostředky k dosažení věčného a nekonečného potěšení leží v “miluj bližního svého jako sebe sama.” Tento stav je nazýván vyšším světem. Když jej cítíme, pocit našeho dočasného světa – který je cítit pouze v nás - zmizí.
Je řečeno, “On pozvedne chudé z prachu” (Žalmy 113). My si však
nežádáme, aby nás byl z prachu pozvednul, abychom byli bohatí, ale
spíše se chceme pozvednout jen proto, abychom Stvořitele respektovali a
velebili. To je jediný důvod, proč Ho žádáme, aby nás pozvedl z prachu:
abychom dosáhli Jeho velikosti a ne abychom zlepšili naši vlastní
situaci.Tento vzestup slouží k tomu, abychom pochopili, kdo nás stvořil, a kdo se o nás staral. Hmota jako taková, může zůstat v absolutní chudobě, protože pro nás je důležité se spojit s vyšším Světlem, atributem dávání, ne pro svůj vlastní prospěch, ale abychom Stvořiteli přinášeli radost. To je naše jediná naděje. Tak přesně zasáhneme obraz, představu, která je ve světě Ein Sof: částečku hmoty vedle jiskry Světla, a vše ostatní je nekonečná velikost Stvořitele.
 |
SOUVISEJÍCÍ:
Fénixův pláč nad lidskou nevědomostí a hamižností
Z posledních výzkumů1 spojitosti kouření konopí a výskytu rakoviny vyplynula zajímavá fakta, která staví na hlavu argumenty proti užívání konopných drog. Jeho odpůrci totiž o zlé čarodějce marihuaně tvrdí, že způsobuje rakovinu a právě proto je třeba ji občanům zakazovat a jednat s nimi jako se zločinci, pokud si dovolí tuto rostlinu sami pěstovat.Zjistilo se totiž, že dlouhodobé (10-20 let) kouření samotného konopí bez tabáku u uživatelů výrazně – a to o 62% - snižuje riziko onemocnění rakovinou hlavy a krku (HNSCC). U krátkodobějších uživatelů, kteří pravidelně kouřili konopí alespoň jednou za týden či dva, se riziko snížilo o 48%. Dokonce i u těch, kteří kouřili konopí společně s tabákem, se mírně snížilo riziko těchto onemocnění. Zajímavé je, že toto riziko se snižovalo daleko více, pokud uživatelé začali kouřit konopí až po dosažení 20 let věku.
V dnešní době, kdy se ukazuje, že pouhá necelá třetina české populace je zdravá2, zatímco zbytek trpí chronickými nemocemi, je však takový postoj ke konopí přímo zločinem proti lidskosti.
Počátkem léta tohoto roku časopis Konoptikum uveřejnil řadu článků o konopném výtažku Kanaďana Ricka Simpsona3, kterému se také říká „Fénixovy slzy“4. Je to preparát, který léčí většinu vážných chorob včetně rakoviny. Sama jsem si ho vyrobila a během pěti týdnů jsem si ověřovala jeho léčivý účinek. Výsledkem je mimo jiné i to, že jsem si za tu dobu vyléčila údajně neléčitelný chronický paradentózní zánět, zhubla jsem pět kilo a zlepšil se mi krevní oběh natolik, že mi už při sezení u počítače neotékají nohy a nebolí oči a mohu tedy psát i tento článek. A to jsem brala jen poloviční dávku výtažku, protože jsem neměla dost suroviny pro jeho přípravu.
Má to všechno totiž jen jeden háček - surovina pro tento lék je našimi zákony považovaná za nelegální. Jsem toho nejlepším důkazem sama, když mne vloni okresní soud v Táboře odsoudil ke 2 měsícům vězení (podmíněně) za její pěstování5.
CELÉ ČTENÍ: http://www.bushka.cz/archiv/fenixuv_plac.html#_edn4
Video ze křtu 3. dílu knihy Anny Kateřiny Emmerichové: Život a hořké umučení Pána našeho Ježíše Krista. Křest knihy se uskutečnil 2. února 2013 v Poličce na setkání Přátel Nového Domova.
Úloha dávných proroků i současných jasnovidců nese stejné znaky, kterými je nahlížení do společného prostoru vědomí duše. V cyklu „Povídání s Josefem" se snažíme poodhalit způsoby jejich duchovní práce a rozkrýt tolik obdivovanou oblast tajemného jasnozření.
Křesťanská pomoc a její hranice
Z cyklu Hovory o víře s Josefem a Rudou. Zamyšlení nad velmi častou otázkou nejen křesťanské, nýbrž obecně lidské pomoci, jejími limity, smyslu i zneužíváním.
2012Ruda
Neexistuje zdravá duše a nemocné tělo, tak jako neexistuje nemocná duše a zdravé tělo.
Strach je pocit, který nemá žádnou hodnotu. Trápit se pro jiného je nesmysl, protože my můžeme pomoct jinému, ale trápit se za něj nemá význam. Jak problém, který vnímáme, s námi cvičí a my ho najdeme, protože ho chceme najít, a pojmenujeme ho – problém se vyřeší. Křivda – on nám sice ublížil, ale zastřelit ho nemůžeme, ani přejet autem, asi mu budeme muset odpustit. Bez odpuštění není uzdravení. To není problém toho člověka, to je váš problém. Je třeba pojmenovat to, co mě rozhodilo, co mě trápí a dát tomu název. Pojmenovaný problém přestává být problémem. Pojmenováním problému se dostáváme v 90 % zpět do pohody. Jsou ale lidé, kteří prošli v životě všeličím a nepoučili se. Chodí jako na připínáčcích, přitom je rozhazují dál a stěžují se, jaký mají těžký život. Musíme se pustit do pojmenování elementárních příčin našich nešťastných pocitů. ČTĚTE VÍCE
Sáí inspiruje
Věřte mi, vaše přirozenost je sat-čit-ánanda
(bytí, vědomí a blaženost). Proto se chováte tak, jak se chováte.
Toužíte existovat na věky, užíváte si život a vyhýbáte se mluvení o
vlastní smrti. To je dostatečný důkaz, ze kterého můžeme odvodit, že
jste v podstatě realita bytí (sat). Jste naplněni úžasem a
zvědavostí a toužíte poznat svět kolem vás. Neustále se ptáte co, proč,
jak, kdy a další otázky. To je nutkání, které vychází z vědomí (čit). Stále hledáte potěšení a snažíte se vyhnout utrpení. Je vaší přirozeností se tak chovat, protože jste v podstatě blaženost (ánanda).
Když se vás někdo zeptá jak se máte, odpovídáte, že dobře. Nikoho to
nezarazí a nezačne se vyptávat, proč se máte dobře. Pouze když odpovíte,
že jste nemocní, ostatní se dále vyptávají. Mít se dobře je přirozené,
nemoc je nepřirozená. Stres je působen pouze nepřirozeným. Proto jste ve
své podstatě štěstí.
©2013 Připravila: hravje
©2013 Připravila: hravje
Žádné komentáře:
Okomentovat
Dokud se nerozloučíš se svou osobností, nenajdeš svou individualitu. Individualita je dána existencí, osobnost vnucena společností. Osobnost je sociální pohodlnost.
Společnost nemůže tolerovat individualitu, protože individualita za ní nepůjde jako ovce. Individualita má kvalitu lva a lev kráčí sám.
Ovce jsou vždy ve stádě, doufají, že to bude ve stádě pohodlnější. Stádo jim dává pocit ochrany, bezpečí. Když někdo zaútočí, ve stádě se spíš zachráníš. Ale sám? Jenom lvi chodí sami.
Každý z vás se narodil jako lev. Společnost vás však neustále podmiňuje, programuje vaši mysl jako mysl ovce. Společnost vám dává osobnost: velmi pohodlnou, hodnou a velmi poslušnou osobnost.
Společnost chce otroky, ne lidi, kteří jsou absolutně oddaní svobodě. Společnost chce otroky, protože všechny její pochybné zájmy vyžadují poslušnost.
Starý zenový příběh vypráví o lvu, který vyrostl mezi ovcemi a dokud ho jeden starý lev nepopadl a nepřitáhl k rybníku, kde mu ukázal na hladině jeho vlastní obraz, myslel si, že on sám je také ovcí. Mnoho z nás je jako lev z tohoto příběhu - představa, kterou o sobě máme, nepochází z naší bezprostřední zkušenosti, ale z názoru druhých. "Osobnost" vnucená z vnějšku nahrazuje individualitu, která mohla vyrůst zevnitř. Stáváme se jen další ovcí ze stáda, která se nedokáže svobodně pohybovat, ani si uvědomit svou pravdivou identitu.
Je na čase, aby ses na hladině rybníka podíval na svůj obraz, a osvobodil od všech domněnek, jimiž druzí podnítili tvé myšlení. Tancuj, běhej, poskakuj, křič co tě napadne: cokoli, co probudí spícího lva uvnitř.
Osho One Seed Makes the Whole Earth Green, Kapitola 4