DESATERA Z MAKROBIOTIKY J. Průchové. Léčivá síla umebošek a misa ,

http://orgo-net.blogspot.dk/2013/05/neco-hezkeho-jak-zije-70leta.html

Léčivá síla umebošek a misa 

Miso je dobrým zdrojem esenciálních (nezbytných) aminokyselin, některých vitamínů a minerálů. Je nízkotučné a nízkokalorické. Po staletí používání misa v japonské kuchyni i novodobé výzkumy ukazují, že jeho denní konzumace snižuje cholesterol, alkalizuje krev, ruší působení některých karcinogenů, paralyzuje účinek radioaktivních záření a neutralizuje účinek znečištěného ovzduší. Podobně jako čerstvý jogurt je nepasterované miso bohatým zdrojem enzymů a napomáhá trávení.

Schopnost misa, vázat na sebe radioaktivní látky se potvrdila ke konci druhé světové války při výbuchu atomových bomb. Každodenní konzumace silné miso polévky ochránila řadu lidí před nemocí z ozáření. Později byl v misu zjištěn obsah dipicoloniové kyseliny, která na sebe váže těžké kovy a odstraňuje je z těla. Japonští vědci zjistili, že u lidí, kteří pravidelně jedí miso, je menší výskyt rakoviny a srdečních nemocí. Miso také zlepšuje kvalitu krve, což je důležité pro lidi trpící leukémií či anémií.

 POKRAČOVÁNÍ níže
------------------------------------------

DESATERA Z MAKROBIOTIKY J. Průchové

 Vyhnout se polopravdám a falši při spolupráci s médii je už téměř nemožné. Zbývá jediné: šířit poctivost našimi kanály.Pokusíme se o to jednou v měsíci pomocí desatera. To první je listopadové.

KVALITA ENERGIÍ – ŠEDESÁT LET ZKUŠENOSTÍ A EXPERIMENTŮ

1.      Šedesát let jsme postupně prověřovali všechny v Evropě propagované výživové metody. Bez konkurence nejspolehlivější je poctivá makrobiotika.

2.      Metody a systémy bez základních dvou kvalit energií (kontrakce, expanze) kloužou po povrchu. Dlouhodobě nefungují. Často jsou riskantní.

3.      Za poctivou makrobiotiku není možné považovat líbivé lehkovážné legrácky – jde především o zisk.

4.      Riskantní až nebezpečné je i mísení makrobiotiky s jinými metodami a systémy. (Syrová strava, bodová dieta, ajurvéda, čínská medicína atd.) Rizika se bohužel objeví až po delší době.

5.      Je škoda odcházet, nebo se jen odklánět od makrobiotiky. Příčiny bývají podobné. Malá pestrost v přípravě zeleniny a v používání vhodných koření. Tedy chuťově málo přitažlivá jídla. Východisko: vyměňovat si znalosti se zkušenými.

6.      U makrobiotiků se často objevuje kandidóza. Příčiny: úlety ke sladkostem a nadměrná konzumace ovoce. Hlavně ovocných šťáv. Řešení: pravidelné koupele ve vodě s mořskou solí. Příslušné frekvence na přístroji Zapper nepomáhají.

Nepomáhají ani při likvidaci chlamidií. Byly zjištěny elektronicky a ověřeny laboratorně. Nezmizely ani po čtyřech měsících zapperování. Příčiny: všechny extrémní jinové vlivy, nejen potravinové. Aktivují se i studenou vodou, prochladnutím, stáním na studené podlaze, používáním elektronických přístrojů a pomůcek.Výskyt se projevuje svěděním.

7.      Často se objevuje podváha až vyhublost. Příčiny: moc rýže Natural, chléb, pečivo, pečené potraviny. Malý podíl rýže bílé. Pozor! Náprava musí přijít včas. Po delší době makrobiotiky je náprava obtížná.

8.      Další častý problém: snížená funkce štítné žlázy. Objevuje se nejčastěji u jang konstitucí. Náprava přirozenou cestou je velmi obtížná. Nutná je lehce jinovější makrobiotika.

9.      Objevuje se mnoho publikací o „zdravém“, nebo „trvalém“ hubnutí. Obsahují mnoho nepřijatelných potravin. Med, mouku, často vajíčka, často tučné ryby, často potravinové doplňky. Krom toho i chaoticky kombinované potravinové energie.

10.  Při poctivé makrobiotice nebo jí podobné rostlinné stravě ztloustnou a oplešatí jen ti, kdo ji dobře neznají, nebo špatně praktikují. A kdo dobře neznají ani sami sebe.

Desatero březnové

Úvod: z informací, získaných při mnoha dlouhodobých studijních pobytech v zahraničí, jsem zatím stačila dát k dispozici sotva desetinu. Z toho zbylého budu alespoň něco málo telegraficky uvádět v pravidelných desaterech. Tentokrát z kurzu energetické medicíny (v širším slova smyslu) ve švýcarském Vaumarcus.
1. Přednášející: Michio Kushi.(O morálce a etice makrobiotiky a další přednášky). H.Descamps. (Inženýr-biochemik, vedoucí fy Lima. O jedu zvaném cukr a o mýtu bílkovin.) C. Aubert. (Inženýr-agronom. O biologickém hospodářství.) André Cotty. (Spisovatel. O důležitosti polarity, její použití ve vztahu jin-jang.) M. Magarinos (O zkušenostech z práce v jeho francouzském Macrobiocentru.) J. Mittler (Výrobce MB produktů. Téma: Spravedlnost.) F. Riviére (Zakladatelka a ředitelka pařížského MB institutu. Téma: Mořský dům.) R.Laforest (Geofyzik, architekt. O architektuře přírody a O domech, které zabíjejí.) Blanche Mertz (Ředitelka Geobiologického Institutu v Chardonne - Švýcarsko. O vlivu půdy na určité místo kde žijeme).
2. Drobné zajímavosti z jídelníčku.
Připomínka, že když je vydatná - silná - misopolévka, tak by ženy a děti už neměly pít tříletý čaj (je to také "silná" tekutina). - Okurky byly v prvním týdnu 3x - ale vždy krátce tepelně zpracované. - Na salátech jednoduché zajímavé zálivky: z misa a zázvoru, voda a shoyu a umeboši, mrkev a vývar z řas, shoyu a umeboši a drcený seznam atd. - Na ranní kaši občas opražené nasekané oříšky. Jednou nadrcené sušené ovoce. Jednou jako dezert placka (crepe) se zeleninou. - Celý první týden bez seitanu.
3. Odpovědi na dotazy při ukázkách vaření.
Místo misa někdy možno kvašené zelí. (Je to fermentovaná potravina.).- Nepoužívat žádné ztužené tuky! A tuku co nejméně. - Pivovarské droždí ne. Je příliš čerstvé, chybí mu čas zrání. - Gomasio možno připravit i z tlučených slunečnicových semínek. - Zcela zdraví lidé nemusí konzumovat denně rýži - stačí ostatní obiloviny.- Sójové miso je příliš jangové, lepší je rýžové. - Když chléb tak kvalitní s plátkem tofu a cibulkovou natí.
4. Drobnosti z ukázek vaření.
Tempeh je důležitý protože dobře nahrazuje mléčné produkty. Přírodní tofu si nechat 2-5 dnů fermentovat natřené misem. Hrášek čerstvý výborný - krátce rychle tepelně zpracovat. Cibuli neosmahovat často: ztratí všechny hodnoty jinu. Když osmahnout, tak jen lehoučce obrátit a ne moc míchat. (Nejlépe tyčkami.) Zázvor stimuluje - nezneužívat. Prkénko stále čisté - po každé zelenině opláchnout nebo utřít (i nůž) - nemixovat chutě.
5. Národnost pomocníků - asistentů.
Holandsko, Španělsko, Venezuela, Velká Britanie, Německo, Turecko, Francie, Švýcarsko, Česká republika. (Pracovní doba: od 4 hod. ráno až do 22,30.)
6. Národnost kurzistů a jejich choroby.
Francie, Švédsko, Španělsko, Itálie. Lupénka, 2 roztroušené sklerózy, několik typů rakoviny, selhání ledvin (na dialýze), nevyléčitelná atrofie svalstva, nechodící paní na vozíku, tři těhotné ženy, chlapeček s neoperovatelnou rakovinou mozku, mladý "fousáč" s mozkovým nádorem a další.
7. Několik myšlenek z Kushiho prvního vystoupení.
Lidstvo zažívá velký historický omyl. - Dva současné pohledy na život: egocentrický (nepečuje se o rodiče, je touha přemoci přírodu atd.) a globálně vesmírný. (Vše je totéž, Vesmír je celek, všechna těla jsou jedním tělem vesmírným. Univezum. Člověk - makrobiotik: myslet na druhé, nestěžovat si, mít před vším respekt. MB není jen nutriční režim, ale humanitní pohled na svět. Jídlo je jen prostředkem. Nejen správně jíst a žvýkat, ale i dýchat - denně nácvik nádech ku výdechu 1:3, pak 1:5, pak 1:7. Nezmizí-li arogance, nezmizí choroby.
7. Základ Kushiho přednášky o diagnostice
Život je projev - nejlépe diagnostikujeme podle projevů! (Nemáte-li osobité projevy, nežijete.) Podle projevů je možné diagnostikovat nemoce, rodiče, celou minulost, karmu... Nejzákladnější metody:
Diagnostika vizuální- pohledem. Doteková - poznáme vibrace. Tlakem na určité místo - tuhost nebo rozvolněnost. Čichem - lidé páchnou masem nebo mlékem atd. Podle meridiánů - jsou spojeny s duchovními centry. Podle citlivosti bodů na meridiánech. Podle aury - je lehká, těžká, aktivní, neaktivní. Podle myšlenek - všechny, které člověk nese sebou, mají vliv na vibrace a podle toho se pozná kondice.
8. J. Mittler.
Je třeba hledat vlastní makrobiotiku. Makrobiotika je platná pro celý Vesmír. Je jen třeba najít tu "naši" (svou) variantu. Vařit je nutné v tichosti, s klidem, s láskou. Když si makrobiotikou zlepšíme kvalitu krve, začneme sami sebe objevovat ze dvou stran.
9. Základní myšlenky H. Descampa.
Paracelsus: Země je také naší matkou...živí nás.
Voda: základ. Chlorovaná zvyšuje aciditu (překyselení vnitřního prostředí). Kofein vzpruží, ale celkově ubere sílu - a co je ještě horší: způsobí chaos v buňkách a změny v chromozomech. Uvnitř buňky destrukce na bázi purinů (jsou jich 4 druhy). Cukr = zmenšování intelektuální kapacity. Srdeční choroby z 80% způsobeny cukrem.
10. Závěrečná konstatování H. Descampa.
Pseudorýma je vynikající eliminací extrémních jinů.- Cukr blokuje metabolismus hořčíku, který je přírodním antibiotikem. Hořčík z obilných zrn opravuje buňky. Když organismus nemá hořčík nemůže vápník kalcifikovat.
Lépe jezdit do 80 let na kole než se zcela spálit ve 30 letech jako šampion.

Desatero dubnové

Paříž, týdenní kurz DO-IN, vedoucí: Jean Roffidal, autor několika knih o energiích Vesmíru. Pročišťoval se výhradní konzumací rýže Natural s doplňkem divokých zelenin - po dobu celého jednoho měsíce. Uvádím jeho poznámky ke zkušenostem s divokými zeleninami.
1. Jsou tři druhy divokých potravin. Rostliny, řasy, houby.
2. Rostliny: i mezi nimi jsou některé jedovaté. Najdeme-li novou kterou dobře neznáme, neutralizujeme ji vařením s misem. Když takové uvaříme rychle, můžeme sbírat téměř kterékoliv.
3. Řasy: mezi nimi nejsou žádné jedovaté. Je však velký rozdíl v tom, konzumujeme-li řasu čerstvou a nebo použijeme sušenou.
4. Houby: tak zvané "nejedlé" zneutralizujeme tím, že je rozdělíme přesně v polovině. Pak jsou jedlé. Se známými jedovatými raději takto neriskujeme.
5. Pampeliškové kořeny: dlouho vařit. Výtečný lék, vhodný hlavně pro všechny choroby jinového typu. Pampelišku jako takovou můžeme konzumovat denně. Z ní je možné jíst vše. Hořkou chuť odstraníme smažením v oleji. Kořeny pořádně umýt. Dušené se shoyu konzumovat jen jako koření, ne mnoho. Na dušené pampelišky - rostliny - možno dát místo oleje drcená osmahnutá sezamová semínka. Nebo jen miso nebo shoyu. Hořké chutě jsou dobré pro střeva.
6. Kopřiva: osmahnout v oleji, přidat shoyu. S velkými kopřivami zacházet jako s pampeliškou. Ale vždy trochu shoyu.
7. Pelyněk: sbírat v létě, větší rostliny. Zavěsit na slunce a sušit. Čaj je vhodný proti červům. Nepít ho často, způsobil by zácpu. Na jaře sbírat je vršky rostliny, rychle povařit zelené části, přidat do měkké rýže.
8. Kokoška - pastuší tobolka: jangová, zacházet stejně jako s pampeliškou.
9. Lopuch jako čaj - jen kořen. Květ černého bezu jen jako tempura.
10. Směsi: pampeliška, pelyněk, kopřiva - po osmahnutí dusit. Pampelišku a kopřivy povařit se shoyu - v kterékoliv době. Kořeny pampelišky a lopuchu - velmi silné!
http://www.svetenergii.cz/index.php?page=aktualne

UMEBOSHI : http://zdrava-vyziva.doktorka.cz/umebosky---lecive-svestky/
MISO : http://www.slunecnice-cb.cz/slunecnice-cb/7-O-LECIVYCH-POTRAVINACH/61-MISO
 shoyu, tamari, miso:
http://www.countrylife.cz/japonske-speciality-shoyu-tamari-miso

MISO – TAJEMSTVÍ CHUTI

Miso je fermentovaná vyzrálá pasta ze sojových bobů, soli a určitého druhu obilí. Slovo miso znamená doslova „pramen chuti“. MI znamená „chuť“ nebo „koření“, SO znamená „pramen“. Tato léčivá potravina pochází z Dálného východu, ale dnes ji můžeme najít i v obchodech se zdravou výživou i u nás. Miso ovlivňuje vyváženost přírodních uhlovodanů, dodává esenciální aminokyseliny, vitaminy, minerály a proteiny ve vyváženém složení. Při fermentačním procesu se zcela rozloží sojové boby a zrna obilovin na živiny, které jsou rychle a snadno stravitelné, bílkovinná struktura sojových bobů se rozloží až na 18 různých aminokyselin, včetně esenciálních (pro život nepostradatelných) Miso konzumované i v malém množství významně ovlivňuje výživnou hodnotu stravy. Při procesu fermentace vzniká také značné množství enzymů, které pomáhají trávit ostatní potravu v žaludku.

Miso pochází z Japonska. Podle starodávné japonské mytologie je miso dar od bohů. Miso se řadí mezi ostatní pokrmy tradiční japonské kuchyně. Je jednou z nejdelikátnějších, všestranných a léčivých potravin na světě. Tento starověký produkt Dálného východu se poslední dobou objevuje ve stále větší míře v obchodech se zdravou výživou i na západě, aby zpestřilo svou ojedinělou výživnou hodnotou naši přírodní kuchyni. Miso se používá ke zvýraznění chutí dezertů, polévek omáček….. Vaří se z něho běžně nejen v makrobiotické kuchyni, ale i všude tam, kde se připravují zdravé a chutné pokrmy.

PROČ JE MISO TAK CENĚNÉ:

Miso se rychle stalo populární mezi těmi Američany i Evropany, kteří si začali uvědomovat odpovědnost za svoje zdraví právě proto, že je dobrým zdrojem esenciálních (nezbytných) aminokyselin, některých vitamínů a minerálů. Je nízkotučné a nízkokalorické. Po staletí používání misa v japonské kuchyni i novodobé výzkumy ukazují, že jeho denní konzumace snižuje cholesterol, alkalizuje krev, ruší působení některých karcinogenů, paralyzuje účinek radioaktivních záření a neutralizuje účinek znečištěného ovzduší. Podobně jako čerstvý jogurt je nepasterované miso bohatým zdrojem enzymů a napomáhá trávení.

Schopnost misa, vázat na sebe radioaktivní látky se potvrdila ke konci druhé světové války při výbuchu atomových bomb. Každodenní konzumace silné miso polévky ochránila řadu lidí před nemocí z ozáření. Později byl v misu zjištěn obsah dipicoloniové kyseliny, která na sebe váže těžké kovy a odstraňuje je z těla. Japonští vědci zjistili, že u lidí, kteří pravidelně jedí miso, je menší výskyt rakoviny a srdečních nemocí. Miso také zlepšuje kvalitu krve, což je důležité pro lidi trpící leukémií či anémií.

ZDRAVOTNÍ PŘEDNOSTI MISA JSOU ČETNÉ. - Shrnutí léčebných účinků
pomáhá:

• K povzbuzení životní síly. Obsahuje totiž velké množství glukózy, která nám dodává energii. V zimě nás jídla s misem ochraňují před chladem.
• Miso významně posiluje imunitu.
• Ke správné látkové výměně (je bohaté na minerály).
• Pomáhá při špatném trávení (protože obsahuje živé enzymy), harmonizuje tvorbu trávicích šťáv,
• Obsahuje značné množství železa.
• Vyživuje pokožku a krev a tím podporuje tvorbu buněk a kožní tkáně.
• Pomáhá při srdečních chorobách. Obsahuje kyselinu linolovou a lecitin, tím rozpouští v krvi cholesterol. Cévy jsou pak pružnější. Proto může být miso i velkou pomocí při předcházení arterioskleróze a nebo vysokému krevnímu tlaku.
• Miso je též dobré pro zmírňování následků silného kouření nebo konzumace alkoholu nebo při užívání léků
• Miso pomáhá jako prevence před alergiemi a tuberkulózou.
• Miso pohlcuje těžké kovy, zejména radioaktivní stroncium, má silné detoxikační účinky.
• Velice dobře vyrovnává nízký tlak.
• Pomáhá stimulovat funkci žlučníku, slinivky

Miso pasta je dobrá při kožních problémech (nežity, plísně, nehojící se atopické ekzémy) – miso se nanese na postiženou kůži, nechá se 30 – 60 min a pak se umyje – kůže je vláčnější, nepraská, nekrvácí. Miso velmi dobře čistí, má analgetické účinky, když se nechá na kůži déle. Miso podporuje tvorbu zdravých buněk.

MISO JAKO LÉK

Vynikající medicínské kvality misa jsou potvrzeny i vědou. Dr. Schinchiro Akizuki, ředitel Saint Francis Hospital v Nagasaki, oddaný výzkumu užití potravin včetně misa jako léků, zejména v preventivní medicíně, strávil roky v rozhovorech s obětmi výbuchu atomové bomby nedaleko epicentra. On i jeho spolupracovníci byli rovněž ozářeni. Podle svého předpokladu byl on i jeho spolupracovníci chráněni před smrtelnými účinky radioaktivního záření miso polévkou, kterou měli každý den.

V roce 1972 byla Akizukiho teorie potvrzena, kdy výzkumem složení misa byl zjištěn obsah dipicoloniové kyseliny, alkaloidu, který na sebe váže těžké kovy (např. radioaktivní stroncium) a odvádí je z organismu.

V roce 1981 vědečtí pracovníci Japonského centra pro výzkum rakoviny zjistili, že u lidí, kteří pravidelně jedli miso polévky, se výrazně méně vyskytovaly některé formy rakoviny a srdečních nemocí. V dnešní době pracovníci japonské Tohoku University v Hokkaidu izolovali v misu určité substance, které ruší účinek některých karcinogenů – látek způsobujících rakovinné bujení.

EXISTUJE VÍCE DRUHŮ MISA:

Podle způsobu výroby můžeme získat řadu druhů misa. Miso lze vyrobit pouze ze sojových bobů, nebo ze směsi obilí a uvařených sojových bobů, soli a vody. Rýže či ječmen se nejdříve uvaří, naočkují fermentační kulturou koji (aspergillus oryzae), která je kultivována na obilí nebo sojových bobech a používá se jako startér ve většině japonských fermentovaných jídlech, poté se smíchají s vařenou sójou a mořskou solí. Směs se nechá zrát v cedrových kádích, kde je zatížena kameny. Bakterie podporovány enzymy v KOJI kultuře zahájí dlouhý přírodní proces fermentace sojových bobů či obilovin. Bílkoviny a oleje jsou postupně měněny na jednoduché a mastné kyseliny. Když miso ztmavne a získá typické aroma, uvolňuje se a sbírá se do okolních nádob téměř černá tekutina - tmavá sojová omáčka – tamari. Rychle se množící bakterie přeměňují komplex škrobů v sojových bobech a obilovinách na maltosu, glukosu, ethyl alkohol a organické kyseliny dávaje silné aroma, které je cítit po celé místnosti.

Podle doby a teploty fermentace se vytvoří miso od světlého a lehkého až po tmavé a tuhé. - Miso vyráběné pouze ze sóji je tmavé a pikantní. Přírodním procesem fermentace jsou bílkoviny a tuky pomalu přeměňovány na aminokyseliny a mastné kyseliny.

DRUHY MISA:

SHIRO MISO – sladké bílé miso

je většinou světlé s vysokým obsahem škrobů. Prodává se pod označením sladké miso či sladké bílé miso. Protože obsahuje více bakterií KOJI, méně sojových bobů a soli, fermentuje pouze 2 až 8 týdnů. Obsahuje vysoké procento škrobů a také bakterií, které pomáhají udržovat zdravou střevní mikroflóru. Sladké miso je výborná náhražka margarínu či mléka. Hodí se obilných kaší, krémových polévek, bramborové kaše, tofu krémů, majonéz, omáček, nádivek a marinád atd. Sladké miso je vhodné pro děti od šesti měsíců. Ochucujeme jím dušenou zeleninu, obilné kaše a zeleninové vývary.

Sladké bílé miso se používá nejen pro malé děti,ale i těžce nemocné a starší lidi. Ideální dávkování je 2-4x týdně, ale lze konzumovat i denně.

HATCHO MISO – tmavé sojové miso

Při výrobě Hatcho misa se nejprve z dobře uvařených sojových bobů vytvarují koule (velké asi jako dětská pěst) a poté se na ně naočkují koji. Rozrostou se hustě a pokryjí povrch koule. Naočkované koule koji kulturou se přenesou do velkých cedrových kádí a smíchají se se solí a vodou. Poté se zatíží kameny, které jsou nahromaděny do tvaru kužele, aby udrželi tuhou konzistenci a vláhu v průběhu fermentace. Hatcho miso je miso s největším obsahem proteinů a dá se říct, že je to nejvydatnější miso.

MUGI MISO – ječmenné miso

Fermentace tohoto misa je více aktivní, než je tomu u hatcho misa a jeho chuť je jemnější. Doba dozrávání probíhá mnohem rychleji. Proces vyžaduje délku zrání 1-2 roky. Ječmenné miso je univerzální jak svou chutí, tak způsobem použití. Je vhodné pro celoroční vaření, pro mladší i starší osoby.

Ječmenné miso obsahuje nejvíce minerálních látek ze všech miso past vůbec.

KOME MISO – světlé rýžové miso

Rýžové koji přeměňují škrob na cukr a zahájí aktivní až razantní fermentaci. Tento druh koji je stejný jako koji, které se používá při výrobě amasaké (sladkého rýžového krému) saké(rýžového vína), a rýžového octa. Rýžové miso dozrává od několika týdnů do několika měsíců, u některé firmy až 1-2 roky.

GENMAI MISO – tmavé rýžové miso

Téměř všechny rýžová misa se vyrábějí z bílé loupané rýže. Hlavním důvodem je tvrdý povrch otrub na neloupané rýži, který je vysoce odolný proti jakémukoliv druhu plísně i koji kultuře. I když toto miso vyrobené ze sojových bobů a celozrnné rýže není tak sladké jako ostatní druhy rýžového misa, svou překvapivě výbornou chutí si Genmai miso získalo popularitu v celém Japonsku.

TEKKA MISO – misozeleninové koření

Složení: Hatcho miso, mrkev, lopuch, zázvor, lotosový kořen, sezamová pasta, sezamový olej

Tekka miso je vyrobeno z pozvolně vařeného Hatcho misa s kořenovou zeleninou. I přes jeho dlouhodobou tepelnou úpravu si zachovává svoji originální nutriční hodnotu. Zázvor, mrkev, lopuch, lotosový kořen jsou tradiční léčivky. Spolu s fermentovaným misem se každý den používají na udržení vitality.

Toto speciální koření by se mělo používat každý den ale jen v malém množství, nejvíce kávovou lžičku denně.

Tekka je bohatá na vlákninu, urychluje činnost střev, posiluje ledviny a podporuje oběh krve. Navíc je dobrou pomůckou proti plicním nemocem, revmatismu, artritidě, a rovněž proti různým druhům kožních nemocí. Tekka pomáhá posílit kvalitu krve a posiluje srdce. Rozpuštěná tekka v nápoji kuzu dokáže rychle zahnat migrénu.

POUŽITÍ MISA V KUCHYNI:

Miso je velice zajímavé dochucovadlo, protože nám při správné úpravě dokáže doplnit velké množství minerálů do našeho organismu a tím posílit imunitní systém a pomoci kvalitě života. Používá se na zvýraznění chuti, tedy v malých dávkách. Aby se zachovali všechny biologicky aktivní látky přidáváme miso až ke konci tepelné úpravy jídla. Přidává se do polévek, luštěninových jídel, na ochucení omáček, pomazánek atd. Miso rozpustíme v trošce vody nebo vývaru a přidáme do jídla. Miso by se mělo vždy mírně tepelně povařit tzv. táhnout, jen aby se jakoby překulilo nejvýše však 4 minuty. Varem se pozmění jeho svěží chuť, zničí se potřebné enzymy a mikroorganismy Na jednu porci dáváme ? - ?, při nemoci až 1 člž.

JAK VAŘÍME S MISEM:

Klíč ke správnému používání misa v kuchyni není v jeho velkých dávkách a velmi silné a výrazné chuti. Velký důraz se dává na jemné vyvážení s ostatními ingrediencemi. (tzn, v touze po rychlém uzdravení to s ním nepřeháníme)

Světlá barva, sladká chuť a krémová konzistence sladkého bílého misa podněcuje jeho použití ve stylu americké kuchyně: je to výborná náhražka mléčných výrobků. Např. zkuste do bramborové kaše zamíchat místo mléka trochu tohoto misa nebo i do krémových polévek.

- Zkuste kombinaci tofu se sladkým misem a citronem nebo rýžovým octem, aby jste vyrobili chuťově výrazný jemný krém.

- Můžete ho přidat do salátových dresingů a omáček. Jemné bílé miso a rýžový ocet dobré kvality (např. sladký rýžový ocet), když jsou čerstvé a studené, vytvoří lahodný krém. Sladké miso v kombinaci se saké nebo s mirinem vytvoří výborný sos pro pečení, opékání na roštu nebo smažení zeleniny a ryb. Sladké miso používáme při slavnostních příležitostech a pro lehké letní vaření.

Sladké miso obsahuje okamžitě stravitelné aminokyseliny, mastné kyseliny, jednoduché cukry a relativně málo slané, proto je ideální pro jemnou konstituci kojenců a malých děti. Velmi zředěný vývar s bílým jemným misem je vděčně přijímán dětmi od 6-ti měsíců.

Tmavé, slanější miso?(sojové, ječmenné, rýžové) je výborné jako základ pro vaření luštěnin, omáček, pečených jídel, zeleniny na páře a polévek. Zkuste tmavé miso v husté zeleninové polévce (např. celer, mrkev, ředkev). Trochu čočky s rýžovým nebo ječmenným misem zahřeje tělo a vydatně ho zásobuje vysoce kvalitními bílkovinami.

Miso polévka a rýže doplněná miskou kvašené zeleniny pickles spolu s šálkem čaje je standardní kombinací v Japonsku. Nebojte se experimentovat v přípravě miso polévek, existuje mnoho kombinací. Dominantní chuť dostaneme pouze z kvalitního nepasterovaného misa. Nezapomínejte, že miso má být přidáno do polévky krátce před koncem jejího varu. Miso v  polévce by se mělo jen krátce „překulit varem“, nemělo by se vařit. Vařením miso přichází o chuť a také se s tím vytrácí poměrná část jeho nutriční hodnoty

Při problémech s nízkým krevním tlakem se můžeme připravit tzv. miso polévka, nebo-li japonská snídaně. Dává se na šálek vody rovná čajová lžička misa, zalije se horkou vodou, zamíchá a 4 minuty se nechá táhnout. Potom se vypije tento tzv. „ miso bujon“. Je výborný při nedokrvování končetin - dost často dochází k úpravě těchto pocitů už po 3 až 4 dnech, kdy pijeme takto upravené miso. Není to o tom, že si budeme rok každé ráno dělat miso tímto způsobem. Jinak je vhodné zařadit do stravy každý den.

Na zdravé výživě je úžasné to, že věci, které se používají jako výživa, nám mohou pomoci v domácí lékárně.

Miso polévka

2ks cibule, 2 ks mrkve, 2 ks kořene petržele, kadeřávek, (kapusta, brokolice), 1/2šl červené čočky, kousek řasy wakame, vlasové rýžové nudle, 1/2pl umeocta, 1pl misa. V 1l vody vaříme 5 minut čočku a nalámanou řasu. Pak přidáme nakrájenou zeleninu a umeocet. Vaříme dalších 5 minut. Na závěr přidáme nudle, chvíli povaříme a vmícháme miso. Necháme 4 minuty uležet. Zdobíme zelenou natí.

Hrachová či cizrnová kaše

1/2kg hrachu nebo cizrny, olej, 2ks cibule, celer, majoránka, česnek, miso. Luštěninu propereme ve vodě a dáme vařit. Sebereme pěnu a vaříme 10 minut. Pak přidáme majoránku a česnek. Vaříme až hrách změkne, pak přidáme miso. Na mírném plameni osmažíme cibuli a nastrouhaný celer. Na talíři servíruje hrachovou kaši se zeleninou a těstovinami.

Jablečný krém

1kg jablek, 1šl uvařených jáhel, 1pl sladkého bílého misa, 1/2šl rozinek, 1člž mletého kardamonu. Oloupaná jablka vaříme s rozinkami a kardamonem. Do rozvařených jablek přidáme jáhly a vmícháme miso. Necháme uležet.

Miso se šalotkou
1 šálek posekaných šalotek, polévková lžíce misa, 1 polévková lžíce vody, 1 polévková lžíce sezamového oleje

Osmažte šalotku v oleji. Miso rozmíchejte v suribachi s vodou. Pak přidejte miso k šalotkám a pomalu zamíchejte. Postavte na 5-10 minut na malý plamen. Servírujte v malém množství s rýží nebo s nudlemi.

http://www.slunecnice-cb.cz/slunecnice-cb/7-O-LECIVYCH-POTRAVINACH/61-MISO

Umebošky - léčivé "švestky"

Slovo UMEBOSHI znamená doslova "usušená ume". (BO-SHI znamená "sušená". UME se překládalo obvykle jako "švestka". Tato švestka - Prunus mume - je druh meruňky. Obyčejná meruňka je Prunus armeniaca.) Ume na stromě nikdy dobře nedozrají. Nezralé, zelené plody padají na konci května nebo na začátku června se stromů. V této podobě se ke konzumaci nehodí. Jsou jedovaté. Tyto nekonzumovatel né "švestky" nezůstaly v asijských zemích bez použití. Bylo z nich vyráběno množství produktů, z nichž většina má výjimečné a silné léčebné účinky. Umebošky jsou nejužívanější. V Číně, Koreji a Japonsku sloužily jako potraviny i jako lék.

Výroba umebošek
Na konci měsíce května se zelené plody sesbírají. Těsně předtím, než začnou žloutnout. Z jednoho stromu je možné nasbírat několik tisíc plodů. V této době chutnají extrémně kysele.
Čerstvě natrhané plody se nejdříve omyjí a pak se na slunci na rýžových rohožích suší. Nechají se venku i v noci. Noční rosa je změkčí. Příští den švestky opět uschnou na sluníčku, v noci je rosa opět změkčí. Tento proces se po několik dnů opakuje. Výsledkem jsou švestičky, které jsou stále menší a menší a mají množství vrásek.
Po této fázi se dají do sudů, prosypou hrubou mořskou solí a zatíží se závažím. Působením soli a tlaku se švestky scvrkávají a šťáva z nich se shromažďuje na dně nádoby. Protože jsou švestky dobře usušené, šťáva je nezakrývá zcela.
Při nakládání do sudů se ke švestkám přidávají také purpurové listy buvolí trávy, tzv. listy shiso. Čerstvě natrhané listy se nejdříve rukou rozetřou a svinou, aby se rozrušila rostlinná buněčná struktura. Takto se po smíchání se švestkami v sudu jejich barva velmi rychle uvolní a obarví je na vínově červenou. Červená barva umebošky charakterizuje a doplňuje jejich zvláštní chuť. Když jsou švestky, sůl a shiso v sudu a vše je zatíženo závažím, sud se zakryje a nechá se nejméně 6 měsíců v klidu.
Umebošky však mohou být naloženy i mnohem déle. Časem jsou stále lepší. Ty, které jsou staré šest až sedm let, mají velkou hodnotu: jedna je schopna zastavit průjem.

Proč používat umebošky
V posledních třiceti letech podrobili vědci umebošky výzkumům, které ukázaly, že o jejich přednostech nemůže být pochyb a že mohou být i vědecky potvrzeny. Některé biochemické vlastnosti už byly potvrzeny, ale řada mechanismů zatím není vědecky objasněna. Bez znalostí biochemie a chemického složení umebošek změnily intuitivně tradiční civilizace nepoživatelný plod -vytvořený bohatstvím přírody - na delikátní poživatinu se silným léčebným účinkem. Umebošky se tradičně používaly při otravě potravinami, při vodnatelnosti, srdečním záchvatu, průjmů anebo zácpě, při problémech se žaludečními šťávami (nadměrné či nedostatečné množství žaludečních šťáv), při cestování (kinetóza), bolestech hlavy a pod.

Bylo známo, že zabraňovaly fermentaci uvařené rýže nebo ji oddalovaly. Tajemství takovýchto praktických moudrostí bylo v chápání jinu a jangu. Jestliže se podíváme na způsob přípravy umebošek skrze energie jin a jang, je nám cena tohoto produktu snadno pochopitelná.

Čerstvá ume je extrémně kyselá (jin) a zelená (jin). Při výrobě se uplatňuje sluneční záření (jang), mořská sůl (jang), tlak (jang) a čas (jang). Během velmi dlouhého fermentačního procesu vzniká velmi silná kombinace velmi jinových a velmi jangových faktorů. Výsledný produkt má pak velmi praktické možnosti použití.

Dává nám možnost konzumovat potravu jang (jako je sůl), aniž vznikne potřeba konzumovat množství vody. Jangové kvality umebošek jsou schopny v krvi neutralizovat nebezpečně jinové faktory, jako je např. cukr, alkohol, jedy apod.

o Svými velkými jin kvalitami může umeboška zmírňovat silné symptomy jang. Čínské a japonské přísloví říká: "Chceš-li pít, vezmi si umebošku. Přestaneš mít žízeň." Umeboška může uhasit žízeň právě tím, že kromě silného jangu (sůl) v sobě obsahuje i silný jin.

Vědecká vysvětlení kvalit švestky umeboši
1. Látky obsažené v ume: proteiny, minerály a tuky v dvojnásobném množství než v ostatních plodech. Jsou zde bohatě zastoupeny zvláště vápník, železo a fosfor. Ve srovnání s jinými plody jsou umebošky bohatší i na organické kyseliny. Ty totiž nejsou během procesu kvašení odbourávány.

2. Alkalizující efekt ume: pravidelnou konzumací umebošek si můžeme udržet slabě alkalické pH (asi 7,35). Bez přehánění byla ume nazývána "královnou alkalické potravy". Příjmem 10 g umebošek můžeme neutralizovat 100 g zkonzumovaného cukru. Stejné množství takto kyselinotvorné potraviny může být neutralizováno jen příjmem 60 g řasy kombu nebo 230 g fazolí azuki nebo 680 g lopuchového ko řene. Síla tohoto neutralizačního efektu umebošek je dána třemi faktory:

Bohatství kyseliny citrónové ulehčuje v tenkém střevě absorbci alkalických minerálů (železa, hořčíku a pod.) z ostatní potravy. Kyselina citrónová se spojí s těmito minerály a vytvoří lehce stravitelnou sůl.

Umebošky samy obsahují velké množství alkalických minerálů (železo, vápník, mangan, sodík a pod.). Protože jsou tyto minerály tráveny za přítomnosti kyseliny citrónové, je zaručeno jejich vstřebávání a zužitkování.

Kyseliny citrónová odbourává v naší krvi a v tkáních kyselinu mléčnou.

3. Antiseptické a antibiotické vlastnosti: na začátku padesá tých let se podařilo Dr. Kyo Sáto (univerzita Hirosaki) získat z umebošek antibioticky působící substanci. Zničil mikroby úplavice se šesti gramy umeboškového extraktu a mikroby úplavice a stafylokoky za pomoci devíti gramů. Jeho objev se nestal populární, protože penicilin a ostatní antibiotika byla běžnější. R. 1968 byla izolována složka ume, která měla vliv na usmrcení bacilů tuberkulózy.

4. Další složky umebošek

Několik organických kyselin. Podporují a povzbuzují funkci jater, urychlují peristaltiku střev, mají antiseptický efekt, podporují trávení proteinů, působí laxativně.

Obecné fyziologické působení umebošek - shrnutí
1. Předcházejí únavě. Únava je obvykle ovlivněna nahromaděním kyseliny mléčné a máselné v těle. Ty nejsou látkovou výměnou dost rychle odbourávány. Naše krev má kyselý charakter, jestliže konzumujeme nadměrné množství bud extrémně jinové, nebo extrémně jangové potravy (cukr, bílou mouku a živočišné potraviny), a máme-li omezen příjem kyslíku (ovlivněný nedostatkem pohybu). Překyselením krevního řečiště jsme náchylnější k infekčním nemocem, ne-mocem jater a nemocem stáří. Jak jsme již uvedli, umebošky dodávají substance, které zajišťují rychlé odbourávání přebytečných kyselin v těle.

2. Umebošky pomáhají předcházet příznakům stáří. Stárnutí je (jednoduše vyjádřeno) oxidační proces. ("Rezavění" je také oxidační proces.) Umebošky a sójová omáčka tamari mají schopnost zmírňovat tuto oxidaci.

3. Umebošky podporují vylučování jedů. Podporou látkové výměny totiž zabezpečují dodávání energie stále aktivním buňkám ledvin a jater. Tyto orgány mohou tedy svou normální funkci - vylučování jedů z těla - vykonávat na vyšší úrovni.

Kombinace těchto tří fyziologických vlivů pomáhá k omlazení těla a ke zvyšování vitality.

Zdroj: Michio Kushi - Potraviny lék náš vezdejší - Makrobiotikcá domácí lékárna

http://zdrava-vyziva.doktorka.cz/umebosky---lecive-svestky/

Sójová omáčka shoyu

Sójová omáčka pochází z Číny a je jí už 2 800 let. Postupně se rozšířila do celé jihovýchodní Asie a její varianta shoyu je nyní tradiční součástí japonské kuchyně. Má výrazné aroma a lehce nasládlou chuť. V kuchyni se výborně hodí jako univerzální dochucovací prostředek. Shoyu je ceněno kuchaři jako ochucovadlo, které nepřebíjí vůni a chuť ostatních surovin v pokrmu, ale vytváří s nimi harmonický celek. Shoyu najdete konvenční i v biokvalitě.

Shoyu můžete použít jako zálivku do salátu, při přípravě polévek, omáček a podobně. V japonské kuchyni je mnoho receptů, které zahrnují použití shoyu v průběhu přípravy, kdy se jídlo dále vaří, peče nebo smaží. Pokud si chcete vychutnat především příjemnou chuť shoyu, určitě takové recepty vyzkoušejte. Ale pokud chcete využít maximum zdravotně prospěšných vlastností tohoto fermentovaného produktu, přidávejte jej do pokrmu až nakonec. Můžete se inspirovat třeba naším receptem na svěží a lehkou shoyu polévku.

Výroba shoyu

Shoyu se vyrábí ze sójových bobů, pšenice a fermentačního činidla. Takto vypadá výroba shoyu ve firmě Muso:

• Sójové boby se nejprve uvaří a poté smíchají s opraženou a nahrubo rozdrcenou pšenicí. Do této směsi se přidá fermentační činidlo koji. Jeho úkolem je nastartovat kvasný proces a používá se i při výrobě dalších japonských fermentovaných produktů.
• Směs se na 3 dny umístí do speciální inkubační místnosti zvané Muro, kde lze snáze udržovat odpovídající teplotu a vlhkost vzduchu, které jsou pro správné nastartování fermentace velmi důležité.
• V dalším kroku se tato směs smíchá s osolenou vodou a umístí do velkých cedrových kádí. Tyto kádě se pro výrobu shoyu používají po staletí, Muso vyrábí shoyu v kádích, které začaly sloužit k výrobě shoyu už před 200 až 300 lety.
• V kádích shoyu zraje po dobu 18-24 měsíců, směs se pravidelně míchá.
• Když je směs zralá, lisuje se a tak se získá surová sójová omáčka. Ta se nechá usadit další měsíc, poté se odstraní olej plovoucí na povrchu a případný kal.
• Nakonec se omáčka hodinu ohřívá na 80 stupňů. Toto zahřívání je součásti tradičního postupu výroby. Pečlivě se hlídá, aby se nezničily cenné enzymy, a zároveň zničily bakterie, které by významně zkracovaly trvanlivost omáčky. Tento krok nejen zajišťuje přiměřenou trvanlivost a stabilitu shoyu, ale přispívá také k její vynikající konečné chuti a vůni.

Sójová omáčka Tamari
Tamari je podobně jako shoyu výborné pro přípravu polévek, omáček, různých dresingů a obecně k dochucování jakéhokoli typu pokrmu. Tamari je tmavší než shoyu a má bohatší a výraznější chuť. Na rozdíl od shoyu také neobsahuje lepek a hodí se proto pro bezlepkovou dietu. I u tamari platí, že by se pro zachování obsažených enzymů nemělo vařit, ale přidávat do pokrmu až na konci - vyzkoušejte třeba náš salátový tamari dresing! A také tamari můžete koupit jak konvenční, tak bio.

Výroba tamari

Ačkoli jsou tamari o shoyu obě sojové omáčky, jejich výroba je zcela odlišná. Tamari vzniká jako vedlejší produkt při výrobě miso pasty. Vyrábí se z tekutiny, která se při fermentaci misa vylučuje (o tom, jak se vyrábí miso, se dočtete níže). Jelikož výtěžnost při výrobě tamari je mnohem nižší než u shoyu, odráží se to i v jeho vyšší ceně.

http://www.countrylife.cz/japonske-speciality-shoyu-tamari-miso


¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
SOUVISEJÍCÍ:
http://www.mbkbrno.cz/?pg=9

 ©2013 Připravila: hravje