čtvrtek 24. října 2013

Využití potenciálu Lucidního snění


(New post on anitraM)
          Podle Wangyala (2002) mohou mít sny přínos z hlediska duchovní cesty, případně se mohou sny stát duchovní cestou samotnou.
 Rozlišují se zde čtyři kategorie z hlediska možného přínosu snu: zkušenost ze snu, vedení a rady, věštění, předávání učení. 
Vzhledem k jeho tvárnosti je ve snu možné učinit vše, co v bdělém stavu nemůžeme. V rámci zkušenosti můžeme např. léčit zraněnou psychiku, odstraňovat energetické bloky a střetávat se s temnymi aspekty své mysli. Co se tyče vedení a rad, jsou sny považovány za místo, kde můžeme požádat božstva a ochránce o radu tykající se např. diagnózy onemocnění. Podobně je tomu u věštění, které vychází ze skutečnosti, že zárodek budoucnosti je již obsažen v přítomnosti. V případě předávání učení se jedná o sérii snů, kdy navazuje jeden na druhy do té doby, než dojde k dokonalému předání učení do nejmenších podrobností. (Wangyal, 2002)
Aby člověk dokázal využít potenciál snů co nejlépe, je vhodné, aby byl lucidní. Úroveň lucidity může byt různá. „Zcela na povrchu si člověk možná uvědomí, že se mu zdá sen, ale je málo jasny a on nemá dost sílo ho ovlivnit. Lucidita se objeví a zase zmizí a logika snu získá nad vědomym záměrem snícího převahu. Na druhé straně mohou byt lucidní sny až neuvěřitelně živé, zdánlivě „skutečnější“ než běžná zkušenost v bdělém životě. S přibyvajícími zkušenostmi získáte ve snu více svobody, pevné hranice mysli zmizí, a vy budete moci ve snu uskutečnit doslova cokoli, co si zamanete.“ (Wangyal, 2002, s.140)
Rozvinutí schopnosti lucidního snění slouží v rámci dzogčhenu kromě již uvedeného k rozvinutí pružnosti mysli tím, že se ve snu učíme proměňovat vše, co potkáváme. Tato schopnost nám pak umožňuje snáze překonávat v bdělém stavu lpění a odpor. „Neexistuje hranice omezující naši zkušenost, kterou by nebylo možné ve snu zbořit; můžeme dělat, cokoli nás napadne. Když proboříme navyklá omezení zkušenosti, mysl bude stále pružnější a poddajnější. Nejdříve rozvíjíme luciditu a pružnost mysli, a pak tuto pružnost uplatňujeme ve všech oblastech svého života.“ Wangyal navrhuje následující činnosti, které rozvíjí pružnost mysli a rozšiřují meze našich možností: změna velikosti, množství, kvality, rychlosti, dosažení, přeměna, vyzařování, cestování, vidění, setkání, zážitek. V rámci změny velikosti nabádá k tomu, abychom se změnili do velikosti komára a následně se stali velkymi jako hora.
Co se tyče množství, pokud se v našich snech objeví jeden buddha, máme z něj učinit tisíc buddhů. Naopak z tisíců problémů udělat jediny. V rámci kvality změnit jakoukoliv negativní emoci v lásku. Z hlediska rychlosti můžeme jeden okamžik učinit celym světem nebo navštívit sto různych míst v jedné minutě. Jako příklad dosažení, kde můžeme dokončit vše, co jsme v životě nedokončili, uvádí Wangyal (2002, s. 145) tento svůj příklad: „Rok poté, co má matka zemřela, se objevila v mém snu a žádala mě o pomoc. Zeptal jsem se jí, co pro ni mohu udělat. Podala mi obrázek stúpy a požádala mě, abych ji pro ni postavil. Věděl jsem, že se mi to zdá, ale úkol jsem přijal, jako by šlo o skutečnost. V té době jsem byl v Itálii, kde platí celá řada stavebních omezení a místních nařízení. Nevěděl jsem, jak získat potřebná povolení, peníze ani pozemek. Napadlo mě tedy, že se zeptám svych ochránců. Právě to totiž doporučuje Mateřská tantra: jste-li postaveni před úkol, o němž si myslíte, že jej nedokážete zvládnout, požádejte o pomoc snové ochránce. Ochránci na mou žádost o pomoc zareagovali a projevili se.
Ve snu jsem viděl stát obrovsky strom bódhi, ktery ochránci náhle proměnili ve stúpu. V naší kultuře věříme, že postavíme-li stúpu pro člověka, ktery zemřel, pomáháme mu tím vstoupit do dalšího zrození. Má matka byla ve snu spokojená a já také. Cítil jsem, že jsem pro ni udělal něco důležitého, co pro ni zřejmě v Indii, kde zemřela, nikdo neudělal. Teď bylo její přání splněno, a měli jsme z toho oba velkou radost. Tento pocit se přenesl do mého běžného života.“ V případě přeměny se máme pokusit změnit v králíka, ptáka, psa, Garudu, draka, v rozlobeného člověka, v soucitnou bytost, v žárlivce, buddhu atd.
Proces vyzařování se od přeměny liší pouze tím, že, pokud se proměníme např. v buddhu, máme vyzařovat mnoho dalších těl, jež mohou prospívat jinym bytostem. Při cestování máme navštívit všechna místa, po kterych toužíme. V rámci vidění se můžeme podívat na dělící se buňky, své srdce při práci, vrcholek Mt. Everestu nebo podívat se na svět očima včely. Setkání můžeme využít k tomu, abychom se s kymkoliv z minulosti nebo s někym na vzdáleném místě. Máme možnost prožít jakykoliv zážitek, ktery jsme dosud nezažili jako projít zdí, dychat jako ryby, létat jako motyl atd. Wangyal (2002) zároveň upozorňuje, že tyto kategorie jsou pouze doporučení a nemáme zůstávat u těchto relativních konceptů, ale rozvíjet své vlastní nápady. Meze možností jsou mezemi naší představivosti.

CELÉ : (s knihou)


AKTUÁLNÍ PŘÍSPĚVKY:
http://galerielaska.blogspot.dk/

Žádné komentáře:

Okomentovat

Dokud se nerozloučíš se svou osobností, nenajdeš svou individualitu. Individualita je dána existencí, osobnost vnucena společností. Osobnost je sociální pohodlnost.
Společnost nemůže tolerovat individualitu, protože individualita za ní nepůjde jako ovce. Individualita má kvalitu lva a lev kráčí sám.
Ovce jsou vždy ve stádě, doufají, že to bude ve stádě pohodlnější. Stádo jim dává pocit ochrany, bezpečí. Když někdo zaútočí, ve stádě se spíš zachráníš. Ale sám? Jenom lvi chodí sami.
Každý z vás se narodil jako lev. Společnost vás však neustále podmiňuje, programuje vaši mysl jako mysl ovce. Společnost vám dává osobnost: velmi pohodlnou, hodnou a velmi poslušnou osobnost.
Společnost chce otroky, ne lidi, kteří jsou absolutně oddaní svobodě. Společnost chce otroky, protože všechny její pochybné zájmy vyžadují poslušnost.

Starý zenový příběh vypráví o lvu, který vyrostl mezi ovcemi a dokud ho jeden starý lev nepopadl a nepřitáhl k rybníku, kde mu ukázal na hladině jeho vlastní obraz, myslel si, že on sám je také ovcí. Mnoho z nás je jako lev z tohoto příběhu - představa, kterou o sobě máme, nepochází z naší bezprostřední zkušenosti, ale z názoru druhých. "Osobnost" vnucená z vnějšku nahrazuje individualitu, která mohla vyrůst zevnitř. Stáváme se jen další ovcí ze stáda, která se nedokáže svobodně pohybovat, ani si uvědomit svou pravdivou identitu.
Je na čase, aby ses na hladině rybníka podíval na svůj obraz, a osvobodil od všech domněnek, jimiž druzí podnítili tvé myšlení. Tancuj, běhej, poskakuj, křič co tě napadne: cokoli, co probudí spícího lva uvnitř.
Osho One Seed Makes the Whole Earth Green, Kapitola 4