BLOG. EUGENIKA :
http://www.2012rok.sk/wp/tarot-a-vestenie/6432-tranzity-nahliadnutie-buducnosti-pomocou-astrologie
****************************************************
Z KNIHY THOTHA
NEAPOLSKÉ USPOŘÁDÁNÍ - STROM ŽIVOTA A DESET SEFIROT ( výpisky)
Obrázek Strom Života, jak jej předkládá svatá kabbala je mapou universa.
Musí se začít tak, jak by začal každý matematik, totiž ideou nuly, která, znamená jakékoliv množství, které si člověk zvolí, nikoliv však Nic, v obecném významu slov "nepřítomnost všeho".
Idea nuly se ojevuje ve třech podobách. ( jako v čínské filosofii Tao,projevující se prostřednictvím Teh, nebo Šiva z indických systémů, projevující se energií Šakti.
Systém kabbalistů začíná u "Ain" - Nicoty. 0
Pokračuje "Ain-Sof"- Nekonečno.(Tato idea, jak se zdá, se neodlišuje od ideje prostoru.) 0 = ještě nedefinovaná
Poté
usoudili, že na to, aby interpretovali pouhou nepřítomnost něčeho
prostřednictvím nějaké definice, bude nutné postulovat (stanovit) "Ain-Sof-Aur"- Nekonečné světlo". 0 = jako základna možných vibrací
Představme si v tomto "světle" nějaký bod,
nemající části, velikost ani polohu. Přizpůsobíme jej
pozorování.Skutečnost, že tak učiníme, způsobuje, že toto pozorování je
pozitivní.
Dostaneme tak číslo 1 - bod pozitivní, ještě nedefinovatelný.Nazývá se Keter - Koruna.
Poloha však neznamená vůbec nic, ledaže by existovalo něco jiného, nějaká jiná poloha, se kterou může být porovnávána.
Jediný způsob, jak to lze udělat, je získat další bod - číslo 2 bod, odlišitelný od jiného, mohou spolu vytvořit přímku. Ani dva body však opravdu moc neznamenají.
Limitujícím
poznáním v tomto stádiu je to, že musí existovat dvě věci, aby se o
nich vůbec dalo mluvit. Nelze však říci, že jsou blízko sebe, nebo že
jsou od sebe daleko. Člověk může říci jen to, že mezi nimi existuje
vzdálenost. Aby je vůbec bylo možno rozlišit, musí existovat třetí věc.
Je třeba třetí bod - číslo 3, definovaný vztahem ke dvěma dalším. Abychom mohli zavést plochu, trojúhelník.
Takže teoreticky přítomné základy planimetrické geometrie ( "A je blíže
k B, než je A k C" ). Definice v ideálním a imaginárním světě.
A najednou se objevuje Abyss - propast mezi ideálem a skutečností.
Příštím stupněm se stává cesta ke skutečnosti. Existují tři body, ale nelze si představit, kde se který z nich nachází.Čtvrtý bod je podstatný, a ten formuluje ideu hmoty. Číslo 4, bod definovaný třemi koordináty, hmota.
Bod, přímka, rovina,těleso. Pokud chceme znát pozici, použijeme osy ( tolik a tolik metrů od severu, tolik od východu, tolik metrů od podlahy).
Z Ničeho se vyvinulo Něco a tak se dospělo k ideji podstaty.
Pátým stupněm je idea pohybu. To implikuje ideu času. Jen prostřednictvím pohybu a času může dojít k nějaké události. Číslo 5 je v hebrejské abecedě numerickou hodnotou písmene He zasvěcené
Veliké Matce. Je to lůno, v němž Veliký Otec, kterého zastupuje písmeno
Jod, je zobrazením nejzazšího bodu, hýbá aktivní existencí a zplozuje
ji. Protože události se mohou projevit jen skrze pohyb a čas.
Nyní
možná existuje konkrétní představa bodu. Bod, který si může být sám
sebe vědom, může mít minulost, přítomnost, budoucnost. Dokáže sebe
definovat pojmy předcházejících idejí. Objevuje se zde Číslo 6, střed systému : vědomí o sobě, schopnost zakoušet.
Nauka o dalších třech číslech 7, 8 a 9 je jasněji interpretována v systému Véd, souvisejícím úzce s kabbalistickými idejemi. V hinduistické analýze jsoucna postulovali Rišiové tři kvality:
Sat, esenci samotného Bytí
Chit, Myšlení neboli Intelekt a
Ananda, Štěstí, Rozkoš, kterou zakouší Bytost v běhu událostí.
Tato extáze
je zjevně vzrušující příčinou hybnosti čiré existence. Vysvětluje to
doměnku o nedokonalosti na úkor Dokonalosti. Absolutno by bylo Nicotou,
kdyby zůstalo ve stavu Nicoty. Proto tedy, aby si mohlo uvědomit své
možnosti a radovat se z nich, musí tyto možnosti prozkoumat.
Pokud jsou Všechny elementy odděleny najednou, to by mohlo nastat v
případě velkého žáru. - Pak, když se atomy dostanou ke Slunci, obdržíme
takový ohromný, extrémní žár, a všechny elementy se znovu osamostatní.
Představme si, že každý atom každého elementu si pamatuje všechna svá
dobrodružství ve sloučeninách. Mimochodem, tento atom, obohacen pamětí,
by neměl být stejným atomem. Nicméně tomu tak je, neboť odnikud nic,
kromě této paměti, nezískal. Takže postupem doby a činností paměti, se
věc mohla stát něčím více, než sama je. Reálný vývoj je tedy možný.
Můžeme potom pochopit důvod, pro nějž se element rozhodne projít touto
řadou inkarnací, protože tak, a jedině tak se může vyvíjet. A také trpí
selháním paměti, kterou během těchto inkarnací má, ví však, že jimi
projde beze změny.
Tyto ideje - Bytí, Myšlení, a Štěstí -
ustanovují minimum možných kvalit, které musí bod vlastnit, má-li
skutečně mít možnost sám sebe smyslově zakoušet. Tyto vlastnosti
korespondují s čísly 9, 8 a 7. První ideou reality, kterou duch poznává,
je tedy postřehování bodu, který se skládá z oněch devíti
předcházejících, a po sobě jdoucích vývojových etap začínajících od
nuly.
Číslo 7 - bodu náležející představa o štěstí ( Ananda)
Číslo 8 - bodu náležející představa o myšlení ( Chit)
Číslo 9 - bodu náležející představa o bytí ( Sat)
Číslo 10- bodu náležející představa o jáství
číslo 10.
Realita formou poznání. Jevová forma ideje čísel 4 až 9 zahrnující svět
tvořivý, který se zviditelňuje a smyslově projevuje jako hmotný svět.
To je deset po sobě jdoucích idejí - "sefirot"
("číselnost"). Každé číslo má svůj význam. Každé koresponduje se všemi
jevy takovým způsobem, že jejich uspořádání na Stromu Života je mapou
universa. Těchto deset čísel představuje v tarotu čtyřicet malých karet.
Strom
Života se tedy považuje za první pokus, jak spojit ideál se
skutečností. Kabbalisté například říkají, že číslo 7 v sobě skrývá ideu
Venuše, číslo 8 ideu Merkuru, a že cesta, která spojuje 1 a 6, se
vztahuje k Luně, a mezi 3 a 6 je cesta ke znamení Blíženců.
Přesná
definice vztahu planet a znamení je nemožná, neboť možnosti jsou
nekonečné. K Velikému světlu vedou netušené cestičky. Tehdy se Universum
pojímá jako Jednota, přesto však s celou jeho složitostí :
každá část
má své nezastupitelné místo a každá je odlišná.
*************************************************
PRAKTICKÉ KROKY PRO STVOŘENÍ RÁJE NA PLANETĚ ZEMI
Osho – Změna hýbá světem
- Osho v hlavních rysech naznačuje změny, které považuje za kritické
pro budoucí vývoj, a hlavně pak pro šťastnou budoucnost, která je
v dosahu nás všech. Významný guru 20. století nabízí jedinečný pohled na
změnu: odkud musí přijít, aby byla účinná, proč naše snahy přivodit
změnu v minulosti selhaly a jaký odpor můžeme očekávat od těch, kteří
mají zájem na zachování status quo. Předestírá řadu návrhů praktických
kroků, které musíme učinit, pokud chceme opravdu začít léčit rány této
planety a postavit nové základy ke stvoření ráje na planetě Zemi.
Ukázka z knihy:

Vzdělání,
které v minulosti převládalo, je nedostatečné, neúplné, povrchní.
Vytváří pouze jedince, kteří se dokážou uživit, ale nedává jim žádný
vhled do života jako takového. Není jen nekompletní, je také škodlivé –
protože je založené na soutěžení. Jakýkoli typ soutěžení je prosáklý
násilím a vytváří nemilující lidi. Všechna jejich snaha o to, aby byli
úspěšnými – jménem, slávou, všemi druhy ambicí. Zjevně pak musí bojovat a
dostávat se kvůli nim do konfliktu. To ničí jejich radosti a
přátelskost. Zdá se, že každý bojuje proti světu.
Vzdělání bylo
až dodnes orientováno na úspěch: není důležité, co se učíš, ale zkoušky,
které přijdou o rok nebo dva později. Proto je budoucnost důležitá –
důležitější než přítomnost. Přítomnost je kladena na oltář budoucnosti. A
to se stává samotným stylem života, vždy obětujete okamžik pro něco, co
není přítomno. V životě to vytváří nesmírnou prázdnotu. V mé vizi bude mít vzdělání
pět aspektů.
Předtím, než se do těchto aspektů pustím, musím podotknout několik
věcí. Jedna je ta, že by součástí vzdělání neměl být žádný druh
zkoušení, ale každodenní pozorování učiteli, hodinu co hodinu. Jejich
poznatky shromážděné během roku rozhodnou o tom, jestli budete
pokračovat, nebo zda zůstanete trochu déle ve stejném ročníku. Nikdo
nepropadne, nikdo neprojde – je to pouze tak, že pár lidí je rychlejších
a pár lidí je trochu líných. Idea neúspěchu vytváří hlubokou ránu
méněcennosti a idea úspěchu zase vytváří jiný druh nemoci, nemoc
nadřazenosti. Nikdo není ani méněcenný ani nadřazený. Člověk je sám
sebou, jedinečný. Zkoušky proto nebudou existovat. To změní celou
perspektivu budoucnost – přítomnost. Rozhodující bude, co děláte v tomto
okamžiku, ne pět otázek na konci dvouletého období. Z toho tisíce věcí,
které zvládnete během oněch dvou let, bude každá rozhodující, takže
vzdělání nebude orientováno na zkoušky. V minulosti byl učitel nesmírně
významný, protože věděl, že prošel všemi zkouškami, že nashromáždil
vědomosti. Situace se však změnila – a to je jeden z problémů. Situace
se mění, ale naše reakce zůstávají staré. Dnes je exploze vědomostí tak
obrovská, tak nesmírná a rychlá, že nemůžete napsat velkou knihu o
žádném vědeckém předmětu, protože ve chvíli, kdy je ta kniha hotová,
bude už zastaralá. Nová fakta a objevy z ní udělají bezvýznamnost. Věda
musí dnes záviset na článcích, časopisech, ne na knihách. Učitel dosáhl
vzdělání před třiceti lety. Během těchto třiceti let se všechno změnilo,
ale on stále opakuje to, co se naučil. Je zastaralý a totéž dělá ze
svých studentů. V mé vizi proto nemá stará idea učitele co dělat.
Namísto učitelů budou průvodci a musíte rozumět tomu rozdílu: průvodce
vám řekne, kde v knihovně můžete najít nejnovější informace o určitém
předmětu. Učení by se nemělo dít zastaralým způsobem, protože televize
to zvládne daleko lépe, dokáže zprostředkovat informace bez nejmenších
problémů. Učitel žádá pozornost vašich uší, televize vašich očí a dopad v
tom druhém případě je daleko větší, protože oči absorbují osmdesát
procent vašich životních situací – oči jsou nejživější z vašich smyslů.
Když něco spatříte, nemusíte se to učit, kdežto když něco posloucháte,
musíte se to naučit zpaměti. Téměř devadesát pět procent vyučování by se
mohlo dít prostřednictvím televize a na otázky by mohli studenti
odpovídat přes počítač. Učitel by měl být jen průvodce, který vám ukáže
ten správný program, jak používat počítač nebo jak najít nejnovější
knihu. Jeho funkce by byla úplně jiná. Nesděluje vám vědomosti, ale
upozorňuje na současné nejnovější poznatky. Je jen průvodce.

Pomocí těchto úvah dělím vzdělání do pěti oblastí.
První je informační, jako je historie, geografie a mnoho dalších předmětů, se kterými je možno vypořádat se pomocí televize a počítače.
Druhá část by měla být vědecká.
Vědecké poznatky mohou být zprostředkovány televizí a také počítačem,
ale jelikož jsou komplikovanější, je také více zapotřebí průvodce. Do
první oblasti spadají i jazyky. Každá osoba na světě by měla umět
nejméně dva jazyky, první je její rodný jazyk a druhý je angličtina jako
mezinárodní prostředek komunikace. Jazyky by se mohly také vyučovat
přesněji pomocí televize – akcent, gramatika, všemu by se dalo naučit
přesněji než pomocí jednotlivých učitelů. Ve světě můžeme vytvořit
atmosféru bratrství: jazyk lidi spojuje, ale také je rozděluje. V
současnosti neexistuje mezinárodní jazyk. Je to kvůli našim předsudkům.
Angličtina se k tomu perfektně hodí, protože ji na světě zná spousta
lidí – přestože to není jazyk, kterým by mluvila většina. Z populačního
hlediska je první španělština. Španělská populace je koncentrovaná, není
rozprostřená po celém světě. Druhá je čínština, a ta je ještě
koncentrovanější, jen v Číně. Co se týče čísel, těmito jazyky mluví
nejvíce lidí. Otázkou ovšem není počet, ale rozšířenost. Angličtina je
nejrozšířenější jazyk a lidé by se měli vzdát předsudků – měli by se
podívat na realitu. Vyskytlo se několik snah vytvořit jazyky, aby se
předešlo předsudkům – španělsky mluvící lidé mohou říct, že jejich jazyk
by měl být mezinárodním jazykem, protože jím mluví více lidí než
jakýmkoli jiným jazykem. Abychom se vyhnuli těmto sporům, byly vytvořeny
jazyky jako esperanto. Ale žádný uměle vytvořený jazyk nemůže fungovat.
Existuje několik věcí, které nemohou být stvořeny, protože musí vyrůst.
Jazyk je plod několika tisíc let. Esperanto se zdá být tak umělé, že
zklamaly všechny pokusy s ním. Je však absolutně nutné vytvořit dva
jazyky – první, mateřský jazyk, protože existují pocity a nuance, které
dokážete vyjádřit jen v rodném jazyce. Jeden z mých profesorů, S. K.
Saxena, byl cestovatel a byl profesor filozofie na mnoha univerzitách.
Říkával, že v cizím jazyce jste schopni čehokoliv, ale když dojde na boj
nebo lásku, cítíte, že nejste upřímní a ve svých pocitech v souladu
pravdou. Takže pro své pocity a upřímnost, se váš mateřský jazyk, který
nasáváte s mateřským mlékem, stává částí vašich kostí a morku. Ale to
není dost – vytváří to malou skupinu lidí a z ostatních dělá cizince.
Jeden mezinárodní jazyk je absolutně nepostradatelný jako základ pro
jeden svět, jedno lidství. Pro každého by tak měly být dva jazyky
absolutně nutné. To bude v první oblasti. Druhá oblast je zkoumání
vědeckých předmětů, což je nesmírně důležité, protože věda vytváří
polovinu reality, vnější reality.
A třetí bude to, co chybí v každodenním vzdělávání, umění žití.
Lidé berou jako samozřejmost, že ví, co je láska. Oni nevědí… a v
okamžiku, kdy pochopí, už je pozdě. Mělo by se pomáhat každému dítěti,
aby dokázalo transformovat svůj hněv, nenávist a žárlivost do lásky.
Důležitou částí třetí oblasti by měl být také smysl pro humor. Naše
takzvané vzdělání vychovává smutné a vážné lidi. Jestliže jednu třetinu
svého života promrháte smutní a vážní na univerzitě, zakoření to ve vás a
vy zapomenete jazyk smíchu – a člověk, který zapomněl jazyk smíchu,
zapomněl většinu života. Takže láska, smích a obeznámenost s životem a
jeho zázraky, jeho mystérii… ptáci zpívající ve stromech by neměli být
přeslechnuti. Stromy a květiny a hvězdy by měly mít spojení s vaším
srdcem. Východ a západ slunce nebudou jen vnější věci, měly by být také
něčím vnitřním. Úcta k životu by měla být podstatou třetí oblasti. Lidé
jsou k životu tak neuctiví. Pokračují v zabíjení zvířat, aby je mohli
jíst – nazývají to „hra“. A když je sežere zvíře, pak to nazývají
kalamita! Zvláštní. Ve hře by měly mít obě strany stejnou příležitost.
Zvířata jsou beze zbraní a vy máte pušky a šípy. Asi jste nepomysleli na
to, proč byly vynalezeny šípy a pušky – proto, abyste mohli zabít zvíře
z velké vzdálenosti, přiblížit se je přece nebezpečné. Jaký druh hry se
tu hraje? Ubohé zvíře, bezbranné proti vašim kulkám… Není to otázka
zabíjení zvířat, je to otázka neúcty k životu, protože vše, co
potřebujete, je k dispozici pomocí výživných náhražek nebo pomocí jiných
vědeckých metod. Všechny vaše potřeby mohou být uspokojeny, nemusí být
zabito žádné zvíře. Osoba, která zabíjí zvířata, má někdo hluboko v sobě
schopnost zabít bez obtíží i lidskou bytost – protože jaký je rozdíl?
Měla by se vyučovat velká úcta k životu, protože život je Bůh,
neexistuje jiný Bůh než život sám a radost a smích a smysl pro humor,
stručně řečeno – tancující duše.
Čtvrtá oblast by měla zahrnovat umění a kreativitu:
malování, hudbu, řemesla, hrnčířství, stavění domů, cokoliv
kreativního. Všechny oblasti kreativity by měly být dovoleny, studenti
by si mohli vybrat. Jen několik věcí by mělo být povinných – například
mezinárodní jazyk by měl být povinný, rozvoj určité schopnosti umět si
vydělat na živobytí by měl být povinný, kreativní umění by mělo být
povinné. Můžete si vybrat z celé palety kreativního umění, protože dokud
se člověk nenaučí, jak tvořit, nikdy se nestane součástí existence,
která je neustále kreativní. Svou tvořivostí se člověk stane božský,
kreativita je jediná modlitba.
Pátá oblast by měla zahrnovat umění umírat.
V této páté oblasti budou všechny meditace, abyste poznali, že smrt
není, abyste si uvědomili nekonečný vnitřní život ve vás. Toto by měl
být absolutní základ, protože každý musí umřít, nikdo se tomu nevyhne. A
pod velkým deštníkem meditace vám mohou být představeny zen, tao, jóga,
chasidismus a všechny možnosti, které existují, ale které vzdělání
nebralo v potaz. V této páté oblasti by vám měla být představena bojová
umění jako aikido, jiu-jitsu, judo – umění sebeobrany bez zbraní – a
nejen sebeobrany, ale také zároveň meditace. Budeme mít plné vzdělání,
celistvé vzdělání. Všechno, co je zásadní, by mělo být povinné, a vše,
co není, by mělo být volitelné. Člověk by si mohl vybrat z možností,
kterých by byla spousta. A jakmile jsou splněny základy, pak se musíte
naučit něco, co se vám líbí. Hudba, tanec, malování – musíte znát něco,
abyste se mohli vydat dovnitř, poznat sami sebe. Všechno se to dá udělat
bez problémů a velmi lehce. Sám jsem byl profesor, ale opustil jsem
univerzitu bez oznámení. Říkal jsem: toto není vzdělávání, ale naprostá
tupost, neučíte nic zásadního. Avšak toto bezvýznamné vzdělávání
převládá na celém světě. V takovém smyslu je vzdělaný téměř každý,
dokonce i ti, kteří vlastní významné diplomy, jsou nevzdělaní v širších
oblastech života. Několik lidí je víc nevzdělaných, několik méně – ale
všichni jsou nevzdělaní. Avšak najít vzdělaného člověka je nemožné,
protože celistvé vzdělání nikde neexistuje.
http://www.2012rok.sk/wp/ako-dalej/6467-osho-budoucnost-vzdelavani-ptaci-perspektivy
*************************************************