Když se lidstvo vyvinulo k dnešnímu stavu našeho vědomí, vlastně teprve za našeho pátého poatlantského věku, pocítilo v duši touhu vniknout znovu do duchovních oblastí.
Vše, co nás obklopuje, je snem, iluzí a jedinou úlohou je proniknout ke staré moudrosti. Žáci dávných rišiů usilovali, aby nastoupili cestu jógy. Ta je měla přivést k nazírání do oblastí, ze kterých sami sestoupili. Usilovali opustit máju a vystoupit vzhůru do duchovních oblastí.
To je jedna cesta, kterou člověk může nastoupit.
Schůdnou cestu esoterního školení pro západní země přinesl zakladatel esoterního hnutí Christian Rosenkreutz. Připravovala se částečně již dlouho před vznikem křesťanství. Dostalo se jí zvláštní podoby velkým zasvěcencem, který jako Dionysios Areopagita v esoterní škole Pavla Athénského založil školení.Tato cesta leží mezi cestou křesťanskou a mezi cestou jógy. Cestou rosikruciánskou může jít každý, ať je činný v jakémkoli povolání a kterékoli oblasti života.
Čistá křesťanská cesta je poněkud obtížná. Kdo chce jít čistě křesťanskou cestou uprostřed moderního života, musí mít možnost odpoutat se na jistou dobu od vnějšího světa, aby do něho potom tím intenzivněji opět vstoupil.
Čistě křesťanská cesta je předepsána, pokud jde o metodu, v nejhlubší křesťanské knize, v Janově evangeliu, a pokud jde o obsah, v Apokalypse čili Janově Zjevení.
Janovo evangelium je zvláštní knihou. Je nutné ji žít, nikoli jen číst. Lze ji žít, uvědomíme-li si, že to, co obsahuje, jsou předpisy pro vnitřní život, a že je nutné, abychom je správně zachovávali. Křesťanská cesta žádá od svého učedníka, aby pokládal Janovo evangelium za meditační spis.
Základní předpoklad při rosikruciánském školení je ten, že je nutné mít nejpřísnější víru v osobnost - Ježíše Krista.Je nutné chovat v sobě aspoň možnost víry, že tato nejvyšší individualita, se fyzicky vtělila jako Ježíš z Nazaretu. Nebyl pouhým "prostým mužem", ne individualitou jako Sokrates, Platón, Pythagoras.. Musíme nahlédnout základní odlišnost jeho osobnosti od všech jiných. Spatřovat v něm božského člověka jedinečné přirozenosti, jinak nemáme správný základní pocit, jenž se objevuje, probouzeje duši.
Musíme pro to mít skutečně možnost, abychom věřili v prvá slova počátku Janova evangelia:
Pochopit slova Janova evangelia - "naplněného oddaností a pravdou" a to tak, že tato slova žijeme, stávají se silou a probouzí duši. Neboť to nejsou pouhá slova, nýbrž budivé síly, které dávají v duši vznikat jiným silám, které jsou zapotřebí pro zasvěcení.
Výpisky: Podstata zasvěcení, R.Steiner
PRÁCE S ENERGIEMI
Dětské čakry jsou úplně otevřeny v tom smyslu, že tam schází "ochranný povlak", na kterém by se zachycovaly psychické vlivy - proto jsou děti tak zranitelné a citlivé. I když čakry nejsou tak rozvinuté jako u dospělých a přicházející energie je vnímaná "nejasně", vstupuje přímo do pole dítěte, které se s ní musí nějakým způsobem vyrovnat. Ve věku kolem sedmi let se přes každou čakru vytváří ochranná clona, která filtruje značnou část vlivů přicházejících z universálního energetického pole, takže dítě už není tak zranitelné a citlivé jako předtím. Zanedlouho se začnou rozvíjet jeho intelektuální schopnosti.
Ke konci adolescence jsou čakry a energetické modely, které jednotlivec používá, již plně zformované.
V tomto okamžiku se může "usadit" a existovat bez dalších změn.Někdo to udělá, a to zapříčiní, že jeho život stagnuje v bezpečné a omezené realitě s jasně vymezenými modely chování.Ovšem s většinou lidí životní zkušenosti dostatečně otřesou, aby pochopili, že skutečnost není tak lehce definovatelná, jak předpokládali. Ti pak pokračují v hledání, které je vede přes neustálé pochybnosti k hlubším zkušenostem. Pak dochází k integraci jedince se skupinou a vytvoření širšího skupinového vědomí. Jakmile se třetí oko otevře vyšším vibracím, vidíme unikátnost a vzácnost každé jednotlivé duše uvnitř jednoty.
z knihy: Ruce Světla - Barbara Ann Brennan
Je možné vytahovat takto "filtry", které nám umožní napojení vždy do jisté vibrační úrovně. Tedy jsou "filtry" slabší a silnější. Je jen na našem rozhodnutí, které "filtry" kdy vytáhneme...
... Samozřejmě, že je možné tyhle „filtry“ vytahovat jaksi přirozeně a bez jakéhokoli zasvěcení. Jen tím, že svými zkušenostmi, které prožijeme, začneme chápat více a více souvislostí a tím se stále více napojujeme do vesmírného řádu. Jsou tedy lidé, kteří k onomu “cíli“ dojdou svou vlastní cestou a jakákoli zasvěcení budou pro sebe vnímat jako zbytečná a omezující. Ano. I tohle je možná cesta.
plné znění:
http://www.tetakaterina.cz/306-dulezite-informace/1048-energie-se-kterymi-pracuji.html
HYOAN O SMRTI
Takže to, co vás odděluje od pravdy, je vaše hradba. Pokaždé, když zablokujete proudění nádherné životní síly, způsobíte malou smrt. Takže když si vzpomenete na tyto zavržené části sebe, znovu je přijměte, vraťte se do života. Jakmile rozšíříte své vědomí, hradba mezi vámi a světem, mezi spirituální a fyzickou realitou se rozplyne. I smrt se rozplyne: je to pouze osvobození, odstranění zdi iluze - pokud jste připraveni to podstoupit. A to, kdo jste je znovu definováno ve vyšší realitě.
Z knihy: Ruce Světla - Barbara Ann Brennan
Čchanové (zenové) texty
Královna Šrímála pokračovala, "Světem-uctívaný, i když člověk zná strast pouze částečně, vytrhne z kořenů příčinu strasti pouze částečně, zastaví strast pouze částečně a sleduje cestu pouze částečně, říká se o něm, že uskutečnil částečnou nirvánu. Ten, kdo uskutečnil částečnou nirvánu, se jenom posunul ke království nirvány." "Nicméně, jestliže člověk plně pozná strast, vytrhne z kořenů naprosto všechny příčiny utrpení, uskuteční úplné zastavení všeho utrpení a sleduje cestu v její celistvosti, potom si uvědomí trvalou, klidnou, zchlazenou nirvánu v nestálém, rozkládajícím se zkaženém světě. Světem-uctívaný, takový člověk může být ochráncem a útočištěm ve světě, kde není žádný ochránce nebo útočiště. Proč? Člověk, který ve věcech vidí vysoké a nízké, si nemůže uvědomit nirvánu. Jenom ten, kdo si uvědomuje rovnost v moudrosti, rovnost v osvobození a rovnost v čistotě, si může uvědomit nirvánu, proto se nirvána nazývá stejnost, jediné chuti. Co je jediná chuť? Je to chuť osvobození."
"Světem-uctívaný, člověk nemůže dosáhnout nirvánu, jediné chuti, stejné chuti, jestliže neúplně vytrhne z kořene a nevyčerpá v podkladu ležící poskvrnění nevědomosti. Proč? Protože jestliže tak neučiní, nemůže úplně vyhladit všechny omyly, které by měly být vyhlazeny, kterých je ještě více, nežli je zrnek písku z takových řekách, jako je Gangá. Jestliže nevyhladí všechny omyly, kterých je ještě více nežli zrnek písku v Gangách, nemůže si uvědomit všechny zásluhy, kterých je rovněž mnoho."V tom případě v podkladu ležící poskvrnění nevědomosti představuje živnou půdu pro všechna poskvrnění, která by měla být vytržena z kořenů. Z toho povstávají všechna poskvrnění, která způsobují tyto překážky v mysli: překážky v (1) klidu, (2) pozornosti, (3) meditaci, (4) samápatti, (5) velkém úsilí, (6) moudrosti, (7) dosažení, (8) uskutečnění, (9) síle a (10) neohroženosti. [Z toho vyvstávají] všechna poskvrnění, která jsou ještě početnější, nežli je zrnek písku v takových řekách jako je Gangá, která mohou být vytržena z kořenů jenom tathágatovým osvícením a buddhovou moudrostí podobnou diamantu. Všechna aktivní poskvrnění závisejí na v podkladu ležícím poskvrnění nevědomosti, v nevědomosti je jejich příčina a podmínka.
"Světem-uctívaný, tato aktivní poskvrnění vyvstávají okamžik k okamžiku v koexistenci s myslí. Nicméně, Světem-uctívaný, od nepaměti v podkladu ležící poskvrnění nevědomosti nikdy nevyvstávají v náhodném spojení s myslí.
"Světem-uctívaný, všechna poskvrnění, kterých je ještě více nežli zrnek písku v Gangách, která by měla být tathágatovým osvícením a buddhovou moudrosti podobnou diamantu vytrženy z kořenů, závisí a jsou pevně spojeny s v podkladu ležícím poskvrněním nevědomosti. Na osvětlení používám příklad semen, rostlin a lesů, všeho co klíčí a vyrůstá z velké země. Kdyby byla země zničena, byly by také zničeny. Podobně, všechna poskvrnění, kterých je ještě více nežli zrnek písku v takových řekách jako je Gangá, která by měla být tathágatovým osvícením a buddhovou moudrostí podobnou diamantu vytržena z kořenů, závisí na v podkladu ležícím poskvrnění nevědomosti, jeho existenci a vzrůstu. Jakmile je jednou v podkladu ležící poskvrnění nevědomosti odříznuto, všechna poskvrnění budou současně odříznuta.
"Když se všechny věci - [v podkladu ležícího] poskvrnění a činná poskvrnění, kterých je ještě více nežli zrnek písku v Gangách - které by měly být odříznuty, odříznou, člověk bude schopen uskutečnit nepochopitelné buddhovy-dharmy, kterých je ještě více nežli zrnek písku v Gangách. Bez problémů pronikne do všech dharem, stane se vševědoucím a vševidoucím, zbaví se všech chyb, dosáhne všech zásluh a stane se velkým králem dharmy, který získá mistrovství ve všech dharmách a uskuteční stav svobodného ovládání všech dharem. Bude schopen řvát opravdovým lvím řevem: "Skončím svá znovuzrozování, plně zjemním ryzí chování, učiním, co by se mělo učinit, a již více nebudu objektem [samsarické] existence." Proto, Světem-uctívaný, neustále odhodlaně vyzývá k lvímu řevu založenému na nejzazší pravdě.
UKÁZKA Z KNIHY:http://usvit.mysteria.cz/meditace/meditace.html
Taoistická cvičení, hatha jóga, taoistická jóga, zen, meditace ...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Dokud se nerozloučíš se svou osobností, nenajdeš svou individualitu. Individualita je dána existencí, osobnost vnucena společností. Osobnost je sociální pohodlnost.
Společnost nemůže tolerovat individualitu, protože individualita za ní nepůjde jako ovce. Individualita má kvalitu lva a lev kráčí sám.
Ovce jsou vždy ve stádě, doufají, že to bude ve stádě pohodlnější. Stádo jim dává pocit ochrany, bezpečí. Když někdo zaútočí, ve stádě se spíš zachráníš. Ale sám? Jenom lvi chodí sami.
Každý z vás se narodil jako lev. Společnost vás však neustále podmiňuje, programuje vaši mysl jako mysl ovce. Společnost vám dává osobnost: velmi pohodlnou, hodnou a velmi poslušnou osobnost.
Společnost chce otroky, ne lidi, kteří jsou absolutně oddaní svobodě. Společnost chce otroky, protože všechny její pochybné zájmy vyžadují poslušnost.
Starý zenový příběh vypráví o lvu, který vyrostl mezi ovcemi a dokud ho jeden starý lev nepopadl a nepřitáhl k rybníku, kde mu ukázal na hladině jeho vlastní obraz, myslel si, že on sám je také ovcí. Mnoho z nás je jako lev z tohoto příběhu - představa, kterou o sobě máme, nepochází z naší bezprostřední zkušenosti, ale z názoru druhých. "Osobnost" vnucená z vnějšku nahrazuje individualitu, která mohla vyrůst zevnitř. Stáváme se jen další ovcí ze stáda, která se nedokáže svobodně pohybovat, ani si uvědomit svou pravdivou identitu.
Je na čase, aby ses na hladině rybníka podíval na svůj obraz, a osvobodil od všech domněnek, jimiž druzí podnítili tvé myšlení. Tancuj, běhej, poskakuj, křič co tě napadne: cokoli, co probudí spícího lva uvnitř.
Osho One Seed Makes the Whole Earth Green, Kapitola 4