H. P. Blavatská říká ve svém „Klíči k theosofii“, že existují bytosti, které dosáhly takového stavu duchovního vědomí, které je opravňuje vstoupit do stavu Nirvány. Nicméně ze soucitu zůstávají spolu s lidstvem, obyvateli této země, pro oči smrtelníků neviditelni, a obývají astrální sféru naší planety. Právě v ní se popisuje pravý řád Zlatého a Růžového Kříže jakožto duchovní Bratrstvo, a pokud se některá z těchto nadřazených bytostí z toho či onoho důvodu znovuvtělí v lidské podobě na této planetě, pak je to pravý Rosikrucián ve viditelné podobě na této zemi. „Dějiny“ tohoto „bratrstva“ jsou dějinami vývoje naší země i dějinami duchovního znovuzrození duše i těla člověka; a třebaže každá z těchto individuálních bytostí má svoji vlastní pozemskou historii a zkušenosti z mnohých prodělaných vtělení na této planetě, přece je historie všech v podstatných bodech stejná a spočívá v porážce nízkého a rozvoji vysokého. Všichni museli nést Kříž utrpení, než byli korunováni vítězstvím; všichni museli ukřižovat svoji sobeckou a osobní vůli a odumřít všemu, co duši připoutává ke sféře pozemských přání a iluzí, než mohli být rozvinuty duchovní schopnosti jejich duší jako u růže, jejíž lístky se rozvíjejí pod účinkem paprsků vycházejícího slunce.
PRAVIDLA ROSIKRUCIÁNŮ 1. Miluj Boha nade vše. „Boha Milovat“ znamená milovat moudrost a pravdu. Nemůžeme Boha milovat jiným způsobem, než poslušností vůči božskému zákonu; a stát se schopným svědomitě vykonávat tuto poslušnost, vyžaduje znalost zákona, která se dá dosáhnout jen cvičením.
2. Věnuj svůj čas svému duchovnímu vývoji. Tak jako slunce vysílá své paprsky na zemi, aniž opustí své místo na nebi a ozařuje čisté i nečisté a osvěcuje i nejnepatrnější pozemské věci, tak může také lidský duch vrhnout své duchovní paprsky na matérii, aby dosáhl vědění o všech pozemských věcech. Přitom není nutné, aby duch ztratil své vlastní božské sebeuvědomování a nechal se pohltit předměty svého vnímání.
3. Buď dokonale nesobecký Duchovní vědění počíná teprve tam, kde končí všechen smysl pro jáství. Kde končí klam, jenž se ve člověku zrcadlí, takže se pojímá jako bytost oddělená a izolovaná od ostatních, tam si začíná uvědomovat svůj skutečný stav jakožto všeobjímající universální a božsky sebevědomé síly.
4. Buď klidný, pokorný, činný a mlčenlivý. Brána do vnitřního chrámu se nazývá „Blaženost“; ale nemůže tam vniknout žádné zvíře, nýbrž pouze ten, kdo chodí zpříma a je si vědom své pravé hodnosti jakožto lidské bytosti. Bez námahy nemůže být vykonáno nic; a pouze v tichu, když všechny myšlenky a přání spočinou, mohou Božské harmonie vniknout do vnitřního ucha.
5. Nauč se znát původ KOVŮ, které jsou v tobě obsaženy. Nevědomost je příčinou utrpení. To, co je hmotné, musí být ukřižováno a musí zemřít, aby to, co je duchovní, se vzkřísilo a mohlo žít.
6. Měj se na pozoru před mastičkáři a lháři. Kdo tvrdí, že vlastní vědění, neví nic; jen ten, skrze něhož mluví Slovo moudrosti, je moudrý.
7. Žij v ustavičném uctívání nejvyššího dobra. Červ hledá svou zábavu ve výkalech a špíně; ale volný orel rozprostře svá křídla a stoupá vzhůru ke slunci.
8. Nauč se nejprve teorii, než se pokusíš o praxi. Ten, kdo cestuje s důvěryhodným vůdcem, bude mít více bezpečí než ten, kdo se zdráhá mít užitek ze zkušenosti druhých.
9. Buď milosrdný vůči všem bytostem. Všechny bytosti jsou v duchu zajedno; jsou od sebe oddělelny pouze iluzí formy. Ten, kdo je milosrdný vůči jiné formě, v níž se zjevuje universální Jediný Život, ušetří si vlastní utrpení.
10. Čti staré knihy moudrosti. Knihy jsou pro nezralého ducha totéž, co mateřské mléko pro kojence. Musíme nejprve pít od druhých, než posbíráme dostetek síly a zkušeností, abychom sestoupili k prameni života v nás samých a odtud pili vodu pravdy.
11. Pokus se pochopit jejich tajný význam. Co je zevní, může být spatřeno zevníma očima; ale to, co je duchovní, může být spatřeno jen duchovním okem.
Toto jest jedenáct pravidel, jichž musí uposlechnout ti, kteří chtějí vstoupit do chrámu Růžového Kříže. Ale Rosikruciáni mají dvanácté pravidlo,Arkánum, v kterém spočívají veliké síly, o němž však není dovoleno hovořit. Toto Arkánum bude dáno těm, kteří si ho zaslouží, a s jeho pomocí najdou světlo v temnotě a vedoucí ruku labyryntem. Toto Arkánum je řečí smrtelných nevyjádřitelné a může být sděleno jen od srdce k srdci. Žádné mučení není dost silné, aby bylo pravému Rosikruciánu vyrváno, nebo» i kdyby byl ochoten ho prozradit, tu by ti, kteří jsou nehodni tohoto tajemství, nebyli schopni ho přijmout.
http://www.grimoar.cz/links.php
Žádné komentáře:
Okomentovat
Dokud se nerozloučíš se svou osobností, nenajdeš svou individualitu. Individualita je dána existencí, osobnost vnucena společností. Osobnost je sociální pohodlnost.
Společnost nemůže tolerovat individualitu, protože individualita za ní nepůjde jako ovce. Individualita má kvalitu lva a lev kráčí sám.
Ovce jsou vždy ve stádě, doufají, že to bude ve stádě pohodlnější. Stádo jim dává pocit ochrany, bezpečí. Když někdo zaútočí, ve stádě se spíš zachráníš. Ale sám? Jenom lvi chodí sami.
Každý z vás se narodil jako lev. Společnost vás však neustále podmiňuje, programuje vaši mysl jako mysl ovce. Společnost vám dává osobnost: velmi pohodlnou, hodnou a velmi poslušnou osobnost.
Společnost chce otroky, ne lidi, kteří jsou absolutně oddaní svobodě. Společnost chce otroky, protože všechny její pochybné zájmy vyžadují poslušnost.
Starý zenový příběh vypráví o lvu, který vyrostl mezi ovcemi a dokud ho jeden starý lev nepopadl a nepřitáhl k rybníku, kde mu ukázal na hladině jeho vlastní obraz, myslel si, že on sám je také ovcí. Mnoho z nás je jako lev z tohoto příběhu - představa, kterou o sobě máme, nepochází z naší bezprostřední zkušenosti, ale z názoru druhých. "Osobnost" vnucená z vnějšku nahrazuje individualitu, která mohla vyrůst zevnitř. Stáváme se jen další ovcí ze stáda, která se nedokáže svobodně pohybovat, ani si uvědomit svou pravdivou identitu.
Je na čase, aby ses na hladině rybníka podíval na svůj obraz, a osvobodil od všech domněnek, jimiž druzí podnítili tvé myšlení. Tancuj, běhej, poskakuj, křič co tě napadne: cokoli, co probudí spícího lva uvnitř.
Osho One Seed Makes the Whole Earth Green, Kapitola 4