„Nikdy se nevzdávejte svaté zvědavosti.“– Albert Einstein (1879–1955)
Pěstovat si vztah s Bohem znamená více
než jen jednoduše identifikovat svou pravdu (a tedy svou definici Boha a
své víry). Jak už to bývá s lidskými vztahy, chcete-li si vytvořit
skutečně uspokojivý vztah s Bohem, musíte být ochotni dávat i přijímat.
Musíte být ochotni přijmout riziko důvěry, když ještě nevíte, zda můžete
důvěřovat, riziko lásky, přestože se bojíte, že by vám mohlo být
ublíženo anebo že budete zklamáni, riziko žádat, i když nevíte, zda bude
vaše žádost vyslyšena, a riziko touhy, když se bojíte, že vaše touha by
nemusela být naplněna. A když do tohoto vztahu přinášíte sebe tak
naplno a s natolik otevřeným srdcem, jak jste jen schopni, tváří v tvář
neznámu musíte být také ochotni vpustit Boha do svého srdce, do svého
vědomí a do svého života.
Vyžaduje
to otevřenost, ochotu, trpělivost a vnímavost, jakých jste možná dosud
nikdy nedosáhli. Musíte být ochotni naslouchat více než jen ušima a
rozumem.
Musíte naslouchat svým tělem a být
ochotni cítit Boha. Musíte naslouchat a přijímat svou intuici a vnímat
Boha. Musíte být ochotni přijímat Boha zakoušením Boha, uznáním jeho
všudypřítomného požehnání, které se ve vašem životě projevuje všemožnými
způsoby: telefonát, objetí, úsměv, strom, vánek, chvíle ticha,
inspirace, mír, pochopení…
A když si vytvoříte tento vztah, objevíte
intimní zkušenost komunikace se Zdrojem. Naučíte se, že Božské vedení k
vám hovoří velmi osobním způsobem a tak, že je to velmi odlišné od
ostatních hlasů, které možná ovlivňují váš život. To jsou například hlas
strachu, hlas ega, hlas vašich rodičů či hlas společenského očekávání.
Hlas Ducha je klidný, jasný, jednoduchý, často rychlý (jako záblesk uvědomění nebo inspirace) a nehádá se.
Prvním krokem k zahájení této komunikace
je ochota. Stačí se jen rozhodnout, že tento vztah chcete, a jednoduše
to říct sobě a vesmíru. Stanovte si svůj záměr a dejte najevo ochotu
objevit nejvyšší pravdu vašeho vztahu s Bohem. Všechno ostatní pak
přijde samo.
CELÉ S ODKAZY ZDE: ♥
http://anitram.wordpress.com/2012/10/24/technika-odpoutani-se/
Žádné komentáře:
Okomentovat
Dokud se nerozloučíš se svou osobností, nenajdeš svou individualitu. Individualita je dána existencí, osobnost vnucena společností. Osobnost je sociální pohodlnost.
Společnost nemůže tolerovat individualitu, protože individualita za ní nepůjde jako ovce. Individualita má kvalitu lva a lev kráčí sám.
Ovce jsou vždy ve stádě, doufají, že to bude ve stádě pohodlnější. Stádo jim dává pocit ochrany, bezpečí. Když někdo zaútočí, ve stádě se spíš zachráníš. Ale sám? Jenom lvi chodí sami.
Každý z vás se narodil jako lev. Společnost vás však neustále podmiňuje, programuje vaši mysl jako mysl ovce. Společnost vám dává osobnost: velmi pohodlnou, hodnou a velmi poslušnou osobnost.
Společnost chce otroky, ne lidi, kteří jsou absolutně oddaní svobodě. Společnost chce otroky, protože všechny její pochybné zájmy vyžadují poslušnost.
Starý zenový příběh vypráví o lvu, který vyrostl mezi ovcemi a dokud ho jeden starý lev nepopadl a nepřitáhl k rybníku, kde mu ukázal na hladině jeho vlastní obraz, myslel si, že on sám je také ovcí. Mnoho z nás je jako lev z tohoto příběhu - představa, kterou o sobě máme, nepochází z naší bezprostřední zkušenosti, ale z názoru druhých. "Osobnost" vnucená z vnějšku nahrazuje individualitu, která mohla vyrůst zevnitř. Stáváme se jen další ovcí ze stáda, která se nedokáže svobodně pohybovat, ani si uvědomit svou pravdivou identitu.
Je na čase, aby ses na hladině rybníka podíval na svůj obraz, a osvobodil od všech domněnek, jimiž druzí podnítili tvé myšlení. Tancuj, běhej, poskakuj, křič co tě napadne: cokoli, co probudí spícího lva uvnitř.
Osho One Seed Makes the Whole Earth Green, Kapitola 4