Ve světě není myšlenky, přání nebo činu, který nevede k odhalení Stvořitele, přímo či nepřímo. Kromě toho není ničeho jiného.
Odhalili bychom Ho přímo, ale prakticky je to nemožné. A protože nejsme schopní pohybu z bodu “A” do bodu “B” tou nejkratší přímou cestou, objevuje se množství nepřímých důvodů, které nás vedou a nutí se pohnout.
Tyto události mohou člověka mást mnoha způsoby, má před sebou překážky, které ho nutí točit se kolem nich po mnoho dlouhých let, než udělá jeden krok vřed, ačkoli se může zdát, že by mohl jít přímo, bez obíhání.
Avšak ve všem, co se ve světě děje i v celé lidské historii, není ničeho kromě pohybu směrem ke Stvořiteli. Proč by jinak mělo ke všem událostem dojít, je-li vše definováno opozicí Světla a nádob
a odhalením informačních genů (Rešimot)? Vše je zaměřeno pouze na jejich vyjasnění a napravení. Buď na nich pracujeme přímo, nebo nás v důsledku rozdělení příroda
Jak je řečeno: “Stvořitel stvořil člověka přímého, ale lidé vymysleli mnoho kalkulací.”
Dobré vzdělání je takové, kde lidé dostávají znalosti spolu s vysvětlením, které jsou připraveni přijmout, protože mnoho faktů, které dostáváme bez vysvětlení, a to zejména v našich dětských letech, v nás zůstávají jako viry, a stane se nemožným se jich zbavit. Podvědomě používáme toto zavazadlo skutečností a považujeme je za pravdivé, i když ve skutečnosti jsou tzto znalosti špatné a často se nám staví do cesty.
To vše se děje proto, že jako děti a mladiství, jsme byli naplněni různými “nezvratnými” pravdami bez vysvětlení. Od té doby nám byly vtisknuty a není kam se před nimi schovat. Bez ohledu na to co děláte, nemáte pod kontrolou věci, které do vás byly vtištěny.
Není možné pracovat s fakty, když neznáte jejich příčiny a důsledky, což nedovoluje člověku vytvořit si obraz reality. Místo toho s nimi pak člověk zachází jako s přísnými zákony.
Lidé potřebují získat jasná a přístupná vysvětlení, protože jinak se ze znalosti stanou hesla nebo axiomy, a neposunou lidi vpřed. Kromě toho je nutné udržovat přiměřenou rychlost, tak aby nadbytek informací neblokoval člověka ve schopnosti absorbovat informace.
V realitě neexistují žádné zákony: vytváříme si je sami. Poté, co jsem se narodil, mě nutnost tlačí začít tvořit obraz o světě, spojujíc jeho části dohromady. Celá naše realita se skládá z kompletování mozaiky z jejích částí na všech úrovních, tak hluboko, jak to jde, z tohoto světa do světa nekonečna, stále přidávajíc nové kvality a množství vlastností. Koneckonců, tento obraz je multidimenzionální.
Takže když dám člověku ultimátum, pokud jde o způsob, jak by měl dát dohromady některé části, pošlu ho na špatnou cestu, dále se řídí pokyny, protože neví, jak provést analýzu a vyvodit analogie.
To je důvod, proč se moderní vzdělávání hroutí. Je to proto, že jsme lití “vojáčci” kvalifikovaní “pracovníci”, spíše než kreativní lidé, kteří vědí, jak dát dohromady kousky mozaiky.
Člověk potřebuje dávat dohromady věci, které nikdo předtím dohromady nedal. Potřebuje mít přístup, který mu umožní samostatně v sobě vytvořit obraz reality. Dítě se nenaučí prostřednictvím vynucených akcí: To poskytuje velmi omezený účinek. Když mu něco říkám, musím vysvětlit, proč to tak je. Jinak jsem mu zavedl další “virus”, a nebude schopno racionálně používat tuto “pravdu”, která je v něm vtištěna.
Test nesobeckosti
Láska je příležitost vyplnit nedostatek (nádoby) někoho jiného pomocí svých vlastních nádob. V našem světě milujeme, protože nám to dává radost: lahodné a oblíbené jídlo, lidé, kteří nás těší, moje děti, na které jsem přirozeně připojen. Toto nazýváme láskou.
Ale duchovní láska není to, když naplňuji své nádoby někým nebo něčím, ale když naplňuji nádoby ostatních. To je přesný opak toho, co jsme zvyklí si myslet o pojmu láska. Duchovní svět je opak hmotného světa. Pokud se obávám o nádoby někoho jiného a chci je naplnit způsobem, jakým je chce mít naplněn on, to znamená, že miluji tuto osobu.
Otázkou je, jak to lze udělat, když náhle zjistíte, že Stvořitel je zodpovědný za všechny mé problémy? Můj věrný a milovaný partner se na mě náhle přestane dívat a způsobuje mi všechny druhy problémů a strastí. Zrazuje mě ve všech směrech a dělá všechno proti mně a stává se mým hlavním nepřítelem. Tak jak k němu mohu zachovat dobrý vztah v takových podmínkách?
Dokud se navzájem milujeme a všechno je v pořádku, uděláme smlouvu se Stvořitelem ve snaze udržet tento vztah, i když se vše změní, z různých vnějších důvodů. Bez ohledu na to, co se stane, chci udržet stejnou sílu lásky a spojení mezi námi.
V článku od Baal HaSulama je zapsáno:
Žádné komentáře:
Okomentovat
Dokud se nerozloučíš se svou osobností, nenajdeš svou individualitu. Individualita je dána existencí, osobnost vnucena společností. Osobnost je sociální pohodlnost.
Společnost nemůže tolerovat individualitu, protože individualita za ní nepůjde jako ovce. Individualita má kvalitu lva a lev kráčí sám.
Ovce jsou vždy ve stádě, doufají, že to bude ve stádě pohodlnější. Stádo jim dává pocit ochrany, bezpečí. Když někdo zaútočí, ve stádě se spíš zachráníš. Ale sám? Jenom lvi chodí sami.
Každý z vás se narodil jako lev. Společnost vás však neustále podmiňuje, programuje vaši mysl jako mysl ovce. Společnost vám dává osobnost: velmi pohodlnou, hodnou a velmi poslušnou osobnost.
Společnost chce otroky, ne lidi, kteří jsou absolutně oddaní svobodě. Společnost chce otroky, protože všechny její pochybné zájmy vyžadují poslušnost.
Starý zenový příběh vypráví o lvu, který vyrostl mezi ovcemi a dokud ho jeden starý lev nepopadl a nepřitáhl k rybníku, kde mu ukázal na hladině jeho vlastní obraz, myslel si, že on sám je také ovcí. Mnoho z nás je jako lev z tohoto příběhu - představa, kterou o sobě máme, nepochází z naší bezprostřední zkušenosti, ale z názoru druhých. "Osobnost" vnucená z vnějšku nahrazuje individualitu, která mohla vyrůst zevnitř. Stáváme se jen další ovcí ze stáda, která se nedokáže svobodně pohybovat, ani si uvědomit svou pravdivou identitu.
Je na čase, aby ses na hladině rybníka podíval na svůj obraz, a osvobodil od všech domněnek, jimiž druzí podnítili tvé myšlení. Tancuj, běhej, poskakuj, křič co tě napadne: cokoli, co probudí spícího lva uvnitř.
Osho One Seed Makes the Whole Earth Green, Kapitola 4