"NÁVŠTĚVA" U JAROMIRA MEDO

1. ARCHETYP HRDINA
   http://www.medo.cz/jaromir/kniha_snar/index.html

2. Máro (ze sanskrtu) je postava zosobňující zlo, používá ji i buddhismus. Zosobněné zlo - Máro se personifikuje při prudkém mystickém úsilí a stává se pokušitelem člověka, neboť je jeho smyslným já, které bylo z bytosti mravním úsilím vyloučeno. Velikost Mára závisí na překonávaném smyslovém já. Čím více se člověk ve svém životě poddával smyslnosti, tím silnější protivník ho na prahu očekává. Při souboji s Márem bývá jazýčkem na vahách zbytková náchylnost ke světu, která mu dává sílu, a naopak vzdání se světa dává sílu té bytostné složce, která se pokouší vybřednout z osidel smyslového světa. Máro je strážcem prahu, který se překročí pouze mystickou smrtí. Ovšem padnout při pokusu o překročení prahu není mystická smrt, ale slabost pro své stále silné smyslné já.
(Z ARCHETYPU BOJ : http://www.medo.cz/jaromir/kniha_snar/index.html )

3. spouštěcím impulsem archetypu Stín je introvertní zájem o podstatu vlastní bytosti v touze po prožívání dobra a dalších kladných stavů.
 
       Touha po dobru je náplní lidské bytosti a na druhé straně či opačném pólu stojící stín je reprezentant stinné a zlé stránky bytosti. Na jedné straně dobro, na druhé zlo a jejich věčný boj v pohádkách, bájích a mýtech všech národů světa. Tento boj je nutné na cestě k poznání duchovní skutečnosti lidství plně prožít, je nutné naučit se rozlišovat a je nutné se naučit odpouštět. Jedině odpuštění a následný soucit dokáží stín jako většinou personifikované zlo asimilovat, čímž se nám vyrovná cesta a rozkvete moudrost rozlišování pravé skutečnosti jevů. Nejhorší co by mohl člověk udělat v setkání se stínem, je identifikovat se s ním, neboť pak sám stane se personifikací zla. Že se tomu tak občas stane, svědčí případy "šílených střelců" (převážně z tzv. technicky vyspělého světa), kteří se zbraní v ruce nemilosrdně vraždí vše živé kolem sebe. Tito lidé v touze po moci, slávě či výjimečnosti se ztotožňují se svým stínem, neboť nemají odvahu se mu postavit na odpor, přestože jej vyvolali. Jakákoliv ideologická nálepka jejich nelidského činu je pouze dalším aktem zakrývajícím zbabělé vzdání se vlastnímu zlu - vlastnímu stínu.
 
       Podívejte se na současný stav světa jako na zrcadlo kolektivního nevědomí lidstva. Jedině tak poznáte ty hrůzy, které jsou obsahem nevědomí tvořeného lidmi. Je nejvyšší čas zlo - stín asimilovat vlastním dobrem v srdci. Naneštěstí se člověk raději drží hesla, že viditelný nepřítel je vhodnější, než nepřítel uvnitř něho samotného. Zaslepen sám sebou projektuje zlo do svého okolí, neboť v okolí na druhých může zlo nenávidět. Hledat a pracovat se zlem v sobě by ho nutilo k přetěžké práci s vyčištěním toho všeho svinstva, které si sem po věky ukládal.
 Proto takový člověk raději zůstane "mrtvou personou" odmítajíc své stíny a projektujíc vše mimo sebe do hmotného světa, pak zůstává plochým klamným obrazem či odrazem přetvářky a falše. Je podoben smutné, bezduché, vyprahlé poušti bez známek života.
 Na rozdíl od něj "živý člověk" vrhá své stíny, rozpoznává zlo v sobě, aby jej asimiloval v odvěké vnitřní víře v dobro.
V takovém člověku jsou vysoké horské štíty i hluboká rozeklaná údolí, jsou v něm lesy i vodstva, poušť i oáza. Je kompletní jako naše planeta. Pokud budete stát jenom na poušti, planetu nepoznáte, ale pokud se stanete horskými velikány i hlubokými vodami, poznáte všechny stránky planety a pak jediným slovem zhodnotíte celou tu krásu: "Božské!"
Proto i u sebe musíte nejprve poznat celou škálu dobra a zla skrývajícího se ve vašem nitru, abyste poté asimilovali zlo, povýšili odpuštění na zákon a došli k poznání. Pak zhodnotíte tu lidskou krásu jediným slovem: "Božské!" Tím nevyjádříte dokonalost, ale úplnost, celistvost, v níž jsou obsaženy všechny aspekty.
 Protože jsem se snažil asimilovat jednotlivé vystupující části stínu od počátku odpouštěním a soucitem, podařilo se mi ve velké míře eliminovat hrůzná setkání s příšerami a nestvůrami světa nevědomí. Snad proto mé setkávání se stínem bylo "rajskou selankou". Vše je způsobeno tím, že podstatná část eliminace a asimilace stínu byla provedena v denním vědomí, ve filozofických rozvahách a v meditacích, když jsem cíleně "vytahoval" závislosti z nitra a opět cíleně jsem je spaloval žárem odpuštění a soucitu. Dal jsem si za úkol morálně obrodit svou bytost a několikaletá tvrdá práce se vyplatila. Nikdy jsem nenechával stín vysoko vyrůst, vždy jsem se snažil stín (své špatné vlastnosti či zlo) co nejdříve pochopit a asimilovat. Snažil jsem se držet hesla:
 

"Vlastnosti, které nenávidíš u druhých lidí, jsou tvé vlastnosti,
kterých se podvědomě snažíš nenávistí a bez úspěchu zbavit.
Vlastnosti, které dokážeš tolerovat u druhých lidí,
jsou vlastnosti, kterých ses definitivně zbavil."

       Přístup podle tohoto hesla mi značně usnadnil rozlišování a dodával mi sílu k stále nekončícímu vyklízení svého "Augiášova chléva". Snad proto nebudou následné sny mytologickým dobrodružstvím bojů s nejstrašnějšími tvory světa či vhodným námětem akčního hororového filmu, ale budou to jemné náznaky činnosti stínu nutné pro plné pochopení charakteru tohoto archetypu.
 
       Archetyp Stín je archetypem temnoty - to je absolutního zla. Je nutné ho pojmout do vědomí a zpracovat! Častokrát přichází jako zlý bratr, nad jehož jednáním nám zůstává rozum stát. V tomto případě je nejlepší odpuštění a soucit, neboť právě odpuštění a soucit nám napomohou k vědomému zpracování vlastních chyb personifikovaných ve snech rolí stínu.
         Jakmile začnete introspekci do vlastního nitra vyvoláte z nevědomí archetyp Stín, který bude protikladem vaší snahy zlepšování na poli citovém a morálním. Stín v závislosti na tlaku, kterým se snažíte rozpoznat vlastní nitro se může personifikovat a poté vás začne i ohrožovat. Ve vyšších fázích duchovního vývoje je rozdíl mezi kladnými a zápornými složkami osobnosti také vyšší, a proto personifikace někdy nabývá hororových rozměrů. Příkladů archetypů Stínu je v literatuře bezpočet. Například Goethův příběh Fausta a Mefista; biblické Ježíšovo setkání s ďáblem po čtyřicetidenním půstu; Milarepův střet se sinavě zeleným králem ďáblů z knihy "Milarepa" Eduarda Tomáše; ničivý útok ďábla, který roztříštil obrovský les na třísky, na Eduarda Tomáše z jeho knihy Paměti mystika; červený ďábel se zelenýma fosforeskujícíma očima z autobiografie Květoslava Minaříka "Kečara" a další. Uvědomte si, že je skutečně nepodstatné, zda je setkání s personifikací stínu na fyzické (hmotné) nebo psychické úrovni. Jediné co by vás mělo zajímat, je schopnost pojmout svůj personifikovaný stín do vědomí jako vyzařování vlastní mysli. Pokud s ním budete bojovat, budete neustále prohlubovat protiklady a vytvářet mezi vlastní, k dobru se klonící individualitou a jejím záporným odleskem stále větší a větší propast, která vás nepustí na cestu k uskutečnění.
Stín ovšem nevystupuje pouze ve snech, ale i v běžném životě nám nedá chvíli oddechu. Stín je skrytou stránkou lidské osobnosti. Použijte svých duševních a duchovních sil k posílení moudrosti a místo marného boje se stínem personifikovaným ve snech či personifikovaným zlem v denním životě, zvolte odpuštění, soucit, indiferentnost, vůli, slučování kladů a záporů, aby vaše vědomí nalezlo božský klid a mír.
 

Schéma archetypu Stín:

1.    Vidění, tušení či uvědomění si fenoménu stínu
2.    Ukázka širokého spektra činnosti stínu
3.    Stín pátrá po slabinách hledajícího člověka
4.    Zjevení ďábla
5.    Boj s ďáblem
6.    Zbavování se nižší pudové přirozenosti
7.    Vítězství soucitu a odpuštění
8.    Poslední boj s Márem

http://www.medo.cz/jaromir/kniha_trn_2v/_index_2st.html

Pták Fénix je mystickým symbolem starých Egypťanů. Přicházel jednou za 500 let, jakmile ucítil, že se blíží konec jeho života, upravil si hnízdo na vrcholku palmy a uděliv hnízdu plodivou sílu v něm skonal. Mladý Fénix zrozený z tohoto hnízda přenáší svého otce na oltář boha slunce a zde jej upaluje. Pozdější báje zestručnila složitý děj a hnízdo se starým Fénixem je zapalováno slunečními paprsky, aby přímo z popelu vyšel nový Fénix. Proto je Fénix obrazem veškerého obrození.
 Podobným symbolem je mayský bůh Quetzalcoatl, který sám sebe obětoval na pohřební hranici. Z plamenů pak vylétlo Quetzalcoatlovo srdce, které se na obloze přeměnilo v Jitřenku - Venuši.Pak všem lidem bůh Quetzalcoatl v podobě Venuše symbolizoval smrt a vzkříšení. "Quetzalcoatl" (Opeřený had) je jedním ze čtyř bohů Stvořitelů starobylých národů Střední Ameriky (Olmékové, Zapotékové, Mayové, Toltékové, Aztékové). Quetzalcoatl, který má v podobě hada duhové peří kolem záhlaví, je symbolem ušlechtilého boha a je mu připisována vláda nad jitřenkou a večernicí

 Kruh Procesu obnovy obsahuje archetypy: Hrdina, Témata zničení světa, Bazální perinatální matrice, Řízená imaginace, Anima - Animus, Stín, Poklad, Vize budoucnosti a minulosti, Moudrý stařec, Pozornost, UFO - iniciační obřady, Alchymista.
Numinózní symbol pomáhá člověku pochopit Boha. Numinózní symbol může být vědomý, když si symbol automaticky vztáhneme k božskému či mytologickému světu a následně k Bohu, nebo může být nevědomý a potom symbol působí pouze v podvědomé rovině, a tedy s podstatně menší intenzitou.
  ARCHETYP NUMINÓZUM - 
http://www.medo.cz/jaromir/kniha_trn_2v/_index_3nu.html

THERIANTROP
je tvor, u něhož se kombinují zvířecí a lidské prvky. Therianthrop má inteligenci, moc i schopnost představovat obě pohlaví (občas i  hermafrodita),   či mládě svého druhu a navíc schopnost proměny v lidskou bytost. Therianthropové a zvířecí duchové v rolích duchovních průvodců sahají hluboko do mytologie lidských dějin a spojení šamanů s těmito duchy zajišťovalo spokojené žití na hmotné pláni světa pro celé společenství nesčetných přírodních národů celého světa.
 HERMAFRODIT -organismus, který je nositelem jak samčích, tak samičích pohlavních orgánů. Na duchovní cestě se vždy setkáváme se snahou sjednocovat protiklady v bytostném očištění, ve zkvalitnění existence a posléze v povýšení existence nad hmotnou rovinu světa.
 HAD -
http://www.medo.cz/jaromir/kniha_snar/index.html


DVANÁCT VRSTEV DNA
životní lekce
- lekce s námi a o nás, bez jiných zúčastněných (nebo s náhodnými účastníky ve formě "spouštěčů" poznání). Tyto lekce jsou absolutně osobní a každý člověk má jinou sadu lekcí - často víc než jen jednu. 
Kryon uvádí nejčastěji:
 naučit se milovat
naučit se naslouchat
naučit se přijímat
naučit se mít rád sám sebe
naučit se mluvit svou pravdu
naučit se nebýt obětí
naučit se nebýt definováni podle jiných lidí (a neumožnit jim, aby nás definovali)
naučit se vnímat své mistrovství
naučit se soužití s jinými lidmi
naučit se přestat svádět vinu na druhé
naučit se vyjít z duality (a zbavit se tím karmy)
naučit se starat se o sebe více než jiní
naučit se, že si zasloužíme být tady a nejsme "špinaví", když se rodíme.
 CELÉ ČTENÍ O DNA OD KRYONA: http://eprakone.wordpress.com/2012/05/25/dvanast-vrstiev-dna-ii-vrstvy-1-2-a-3/

 MAYAN HOROSCOPE
 http://www.mayanmajix.com/TZOLKIN/index.php
http://www.mayacalendar.org/mayan-horoscope.php
ENERGIE SYMBOLŮ: http://svetlovlaska.webnode.cz/energie-dne/energie-dnu/

PŘÍJEM PRIMÁRNÍ ENERGIE

 Vážím si tohoto článku : (s následujícím odkazem PŘÍJEM PRIMÁRNÍ ENERGIE )

Očima breathariána

  Lencher Falprea v Probuzení – Před 16 hod.

Bretariánství - přijímání Primární energie - jiný pohled Chtěl bych se s Vámi v krátkosti podělit o střípek z mé cesty, konkrétně o ten co mě přivedl k příjímání Primární energie (prány, pralátky, chi…). Účelem toho, co Vám chci sdělit není návod - těch už je dost, ani poučování a už vůbec ne papouškování. Chci jen lidem, které to zajímá, ukázat kolik je směrů, kterými se lze vydat. Chci je inspirovat a chci, aby měli možnost poznat vlastní cestu a po ní se nakonec vydat. Jakmile se po ní vydáte a vezmete svůj život a zodpovědnost za něj do svých rukou, začnou se dít nevídané věci....  

další »

POSVÁTNÉ SMLOUVY

 JAK PROBUDIT SVŮJ BOŽSKÝ POTENCIÁL

Caroline Myssová, Ph. D., průkopnice v oblasti energetické medicíny a lidského vědomí.

Po pečlivém zkoumání, přemýšlení a mnoha pokusech a omylech jsem nakonec dospěla k závěru, že v každém z nás působí jedinečná kombinace dvanácti archetypálních vzorců, které odpovídají dvanácti domům zvěrokruhu, a podporuje náš osobní vývoj. Těchto dvanáct vzorců působí společně ve všech aspektech vašeho života. Mohou se projevovat mimořádně živě a zřetelně ve vašich problémech, výzvách nebo v oblastech, v nichž si připadáte neúplní. Mohou být mimořádně užitečné při léčení bolestných vzpomínek, nalezení nového směru v životě nebo způsobu, jak vyjádřit nevyužitý tvůrčí potenciál.
 Každý archetyp svým způsobem vyjadřuje "tvář" a "funkci" Boha, který se projevuje individuálně v každém z nás. Lidé odjakživa pojmenovávali mnohé síly Nebes a snažili se rozpoznat kvality, které byly každé z nich vlastní. Mnohostranná archetypální síla ženství se například vyjadřuje v tak odlišných podobách, jako je například Panna Marie a Matka Příroda. Staří Římané a Řekové viděli universální ženské síly ve vlastnostech Athény (bohyně rady), Venuše (bohyně lásky) a Sofie (bohyně moudrosti). Hinduistická kultura v Indii dávala bohyním jména vyjadřující různé vlastnosti božského mateřství, například Lakšmí (blahobyt), Durga (plodnost), Uma (jednota) a Kálí (ničení/znovuzrození). Mohl vzniknout dojem, že Bůh se musel rozdělit do mnoha různých aspektů, abychom se mohli začít k této síle obracet. Jakmile však byla pojmenována, mohli jsme ji vzývat, vstřebat a vyjádřit.
Archetypální vzorce v nás probouzejí náš vlastní božský potenciál. Mohou nás zbavit omezení našich myšlenek a pocitů. Mohou nám pomoci osvětlit temná nebo neprobádaná zákoutí naší duše a znásobit naše vlastní nadání a schopnosti. Archetypy jsou zdrojem emocionální, fyzické a duchovní síly a mohu nám pomoci zbavit se strachu, i když některé z nich nám mohou zpočátku nahnat hrůzu. Každý archetyp - nebo strach - nás vyzývá, abychom mu čelili a rozpoznali příležitost naučit se, co přináší, a rozvinout určitý aspekt osobní síly. V případě archetypu, který vnímáme jako obtížný, nebo dokonce zlovolný, je naším úkolem rozpoznat jej, překonat slabost, na kterou poukazuje, a usilovat o to, abychom jeho božský potenciál přijali za vlastní.

      Bohyně Kálí ztělesňuje například energii ničení. Má sílu archetypu Sabotéra, který je v každém z nás. Jaká je ale druhá strana ničení, ne-li obnova a znovuzrození? V symbolickém jazyce neboli jazyce Smlouvy vás může archetyp Sabotéra podrazit, jestliže nebudete brát na vědomí jeho značnou sílu. Jeho energii však můžete také použít vědomě, abyste se podívali na oblasti svého života, kterým potřebujete čelit, dát je do pořádku nebo vyléčit. Každý archetyp má vždy dvě strany a je možné dosáhnout toho, aby obě působily ve váš prospěch. 

  Máme sklon vnímat samy sebe a svůj vesmír jako buď dobrý, nebo zlý, vnitřní, nebo vnější, my, nebo vy, správný, nebo špatný, symbolický, nebo doslovný, radostný, nebo smutný. Naše síly a strachy rozdělují našeho ducha na polarity - vytvářejí dualitu, abychom použili termín Východu - a to je také důvod, proč víra a pochyby svádějí věčný boj v naší psychice. Rozpoznáme-li však své archetypy a budeme s nimi pracovat, můžeme se naučit sjednotit tváře svého ducha a přivést jeho sílu do všedního života, abychom mohli řídit své myšlenky a jednání. Tito energetičtí průvodci nám pomáhají jednat vědomě a čestně; pomáhají nám zacházet s vlastní silou a žít podle svého božského potenciálu. 

 Podobně jako hrdinové na mytické cestě máme za úkol usilovat o to, abychom činili správné volby. Náš božský potenciál po nás vyžaduje, abychom se povznesli nad základní potřeby svého Já pro přežití ve fyzickém světě. Jsme voláni k tomu, abychom své Já překonali. Nemůžeme však růst duchovně pouze za použití svého intelektu. Boží řád a boží logika se liší od pozemské logiky a uvažování a nelze je vždy vnímat myslí.

 Musíte přesáhnout rozum a dostat se až tam, kde můžete "vidět" symbolický nebo hlubší význam zkušenosti a "rozumět" mu. Archetypy jsou vašimi průvodci do této oblasti symbolické perspektivy. Hledání smyslu života je samo o sobě určitým způsobem životní praxe. Otázky jako "Proč jsem se narodil?" nebo "Jak v sobě najdu boží hlas?" jsou ve skutečnosti duchovním zaříkáváním, modlitbami, na které nepřijde odpověď ve slovech, nýbrž skrze zkušenost. Takové otázky probouzejí váš božský potenciál, posilují vaše archetypy a nutí vás splnit své závazky neboli Smlouvy, které máte vůči ostatním lidem.

      Vidět symbolicky a jednat ve shodě se svou intuicí vyžaduje praxi, a účelem této knihy je pomoci vám rozvinout tyto schopnosti. Nenapadá mě, co víc byste mohli udělat pro své duchovní zdraví než naučit se rozumět své posvátné Smlouvě tak, jak je napsána vaším vlastním archetypálním jazykem. Když se naučíte rozpoznat své energetické vzorce, dokážete mnohem lépe vnímat význam a poslání mnoha svých zkušeností a vztahů. Jestliže jste schopni symbolicky číst obsah svého života, můžete se mnohem lépe rozhodovat. Když se vaše životní plány znenadání naruší, můžete takovou událost vnímat spíše jako jakýsi "zásah Smlouvy" než jako krizi. Symbolický pohled vám umožňuje především schopnost volby - volby vidět události jako libovolné a nepřátelské nebo jako požehnání, jež jsou součástí plánu, v němž máte své slovo. Symbolický pohled vám pomáhá porozumět každodenním otázkám, které vám v životě vyvstávají, jakož i vašemu duchovnímu vývoji. 

  Abyste mohli snadněji sdílet moji vlastní vizi Posvátných smluv, používám přirovnání z východních i západních náboženství o relativní roli osudu, svobodné vůle a boží vůle. Přesto jsem přesvědčena, že máme hluboce důvěrný vztah s Bohem a velmi neosobní vztah s vesmírným řádem. Vesmírné zákony příčiny a následku či magnetické přitažlivosti platí rovně pro všechny. Oběh planet a pravidelné střídání přílivu a odlivu se starají samy o sebe a já na ně nemusím myslet. Každý z nás ve skutečnosti ztělesňuje zákony vesmíru, kdykoli používá schopnost volby: činím nějakou volbu, která má následek bez ohledu na to, kdo jsem. Mohu však ovlivnit kvalitu tohoto následku, jsem-li pozorný ve svém záměru. Skutečnost, že můžeme ovlivnit své vlastní motivace, svědčí o našem důvěrném s pojení s Bohem. Mé záměry nemění zákony, protože všechny mé volby budou mít následky. Jsou-li však mé motivace soucitné a upřímné, následky budou s větší pravděpodobností pozitivní. Jediný čin může vyvolat netušený vodopád fyzických, emocionálních a duchovních následků. 

 Nalezení vašich archetypů a dalších prvků vaší Smlouvy a soustavná práce s nimi změní váš pohled na váš osud. Dáte svému životu nový smysl, přestanete jej vnímat jako nahodilý a náhodný a přijmete představu, že je pečlivě naplánovaný a řízený - a že vy sami se na něm aktivně podílíte.  

  Existuje určitá božská forma milosti, která nám poskytuje duchovní sílu a vedení a proudí do nás v dobách, kdy ji potřebujeme, bez ohledu na to, zda o ni požádáme či nikoli. Tato božská energie je vaše charisma, jedinečný projev milosti, který vám dává sílu k tomu, abyste naplnili svoji Posvátnou smlouvu. Slovo charisma má řecký kořen, který znamená "dar". Pochází ze staré křesťanské teologie, kde označuje zvláštní božské nadání, propůjčené věřícím jako důkaz moci boží přítomnosti v jejich životě. Charisma bylo považováno za důkaz, že Bůh je přítomen v práci, kterou byl člověk povolán vykonat ve svém životě. (Tento význam přetrvává v našem užívání slova charisma.) 

  Někdy však můžeme zažít zjevení, náhlé osvětlení našeho důvěrného spojení s Bohem. Během zjevení se mění váš vztah k Bohu, namísto pochyb a strachu přichází hluboká důvěra. Najednou chápete, že všechno ve vašem životě se přihodilo z božského záměru, z boží milosti. Lidé mi popisovali své zážitky zjevení jako náhlý konec vnitřního chaosu a pocitu, že jejich život postrádá směr a smysl. Vaše neschopnost pochopit životní výzvy spolu s tíživým pocitem, že váš život postrádá smysl nebo směr, se náhlým přílivem charismatu mění ve vědomí, že každý okamžik vašeho života řídí Bůh. 

    V současnosti, kdy ubývá zájmu o řádový život, bývají mystikové často součástí běžné společnosti. Vy sami jste díky svému úsilí o nalezení smyslu života podobnými hledači boží přítomnosti a máte všechny předpoklady pro to, aby vás naplnila milost.

 Tato milost vám pomáhá poznat sebe sama a vy ji posléze posíláte ostatním, a to platí i opačně. Energie, kterou intuitivně cítíte v lidech kolem sebe, je trestí jejich charismatu. 

  (Až budu v kapitole šesté hovořit o čakrách, naučíte se všímat si dalších vodítek, která vycházejí z těchto jemnohmotných vnitřních center energie.) 

  Carlos Castaneda řekl, že lidé, od kterých se často v životě učíme nejvíc, jsou "malí tyrani" - takoví, kteří se dotýkají našich citlivých míst a nutí nás vidět v nich právě ty naše vlastnosti, které nemáme rádi. Gurdjieff často hrával tuto roli se svými žáky, když je nechával celý den kopat obrovskou jámu v zemi a pak jim řekl, aby ji zasypali.

      Z hlediska vaší Smlouvy jsou malí tyrani ve vašem životě stejně nápomocní a důležití jako ti nejmilovanější vznešení přátelé. Souhlasili jste, že budete pracovat s oběma, protože každý vás může naučit o vás samotných něco, co se nikde jinde nenaučíte. 

CELÁ KAPITOLA A KNIHA :  dharmagaia.cz

AKTIVACE SRDCE SLUNEČNÍM SVĚTLEM

 

SUNGAZING A SLUNEČNÍ MEDITACE

http://galerielaska.blogspot.dk/search/label/HIRA%20RATAN%20MANEK

 

Tak jako vibrace srdce začínají prozařovat jakoby ze zasněžených zimních horských vrcholků, máme si i my opět uvědomit skutečnou hodnotu lidského srdce. Láska má mnoho podob, mnoho barev a chutí. Když se tě jednou dotkne, si navždy změněn. Láska je pohyb, snaží se letět v povětří jako semínko naděje, které hledá úrodnou půdu. Láska se neustále vyvíjí, mění, proměňuje, nikdy zůstane stejná déle než čtrnáct dní. Vždy po ní zůstane něco, co ovlivňuje celý náš život. Říká se, že láska láká lásku, láska plodí lásku a je to pravda. Protože, když máme v srdci lásku, dokážeme poznávat její další odstíny.Některé příchutě lásky poznáme jen jednou, ale naše žíznivé srdce z ní bude žít po celý život.Srdce je posvátný symbol. V náboženských textech mělo mystický význam, jako metafora i jako orgán. Vzpomíná se jako zdroj skutečných duchovních a božských vlastností. Mnoho filozofů a vědců, včetně Aristotela považovalo srdce za sídlo myšlení, rozumu a citu, které nepodléhá pokynům mozku.Srdce přímo souvisí s uzdravováním Země, obě stojí na opačném konci duhy. Jak nás v roce 2012 slunce obdarovává jednou sluneční erupcí za druhou, části srdce, které jsme měli kvůli smutku z minulosti zavřené, se začínají probouzet s hlasitým řevem. Srdce chce to své av tomto okamžiku se chce vyléčit a zbavit se zřícenin emocí.Sluneční záření směřuje přímo do lidského srdce, jakmile se zrodí. Když se srdce snaží odstranit pozůstatky bolesti, mnozí mohou cítit fyzickou bolest. Je to jakoby někdo hledal milostné dopisy poté, co mu zbyly už jen ruiny. Vše, co skryl hluboko v zákoutí, objeví se znovu na povrchu a uvidí to v světle nového dne.V průběhu dní je vývoj srdce nezbytný kvůli všemu na zemi. Láska je klíčem, který posune ručičky času směrem k naplnění Stvořitelova přání. Nejprve se musíme naučit milovat vše dobré, zlé i ošklivé v plnosti času, A VĚDĚT bez stínu pochybností, že to bylo vše potřebné. Lidé v každé zemi touží po míru, ale nenajdou ho, dokud nezačnou úplně milovat sami sebe. I mír přichází, když se spojí srdce se srdcem.

 "O srdci"• srdce je mocný generátor elektromagnetické energie, který vyrábí největší elektromagnetické pole kteréhokoli orgánu• vyzařování srdce je 60-krát silnější, než je elektrické pole mozku.• vyzařování srdce slouží i jako vysílač. Naše srdce je biologický oscilátor, který se může spojit s jiným srdcem, i když je velmi vzdálené• srdce stejně jako mozek přijímá a reaguje na intuitivní informace, ale srdce dostává informace jako první• srdeční frekvence se zvyšuje dříve než dochází k emocionálním podnětům. Srdce zpracovává emocionální události pár sekund před tím než tělo události skutečně přežije• srdce žije tak, jako kdyby mělo vlastní mysl, 60-65% jeho vlastních buněk je podobných neuronem v mozku.
Autor: Gillian MacBeth-Louthan
Překlad: lobonya
 http://spiritlibrary.com/gillian-macbeth-louthan/heart-activations-by-the-solar-light 

CESTA K LÁSCE ANTHONY DE MELLO

 ODEŠEL SKLÍČENÝ
On po těch slovech svěsil hlavu a smuten odešel, neboť měl mnoho majetku.
Marek 10:22

 Napadlo vás někdy, že jste byli naprogramováni, abyste nebyli šťastni, ať děláte pro své štěstí cokoliv, musíte zákonitě neuspět? Je to, jako kdybyste počítač  naplnili matematickými rovnicemi a pak po něm
chtěli verše ze Shakespeara.
Chcete-li být šťastni, první, co musíte udělat, je nikoliv vyvíjet úsilí nebo mít dobrou vůli i přání, ale pochopit a poznat, jak vás vlastně naprogramovali.
Stalo se to takhle: Nejdříve přišla společnost a ta vás naučila věřit, že nebudete šťastni bez jistých lidí a bez jistých věcí. Podívejte se kolem sebe: všude si lidé doslova postavili své životy na nezpochybněném  přesvědčení, že bez jistých věcí - peněz, moci, úspěchu, uznání, dobré pověsti, lásky, přátelství, duchovnosti, Boha - nemohou být šťastni. Co z toho se hodí na vás?
Jakmile už jste jednou do sebe své přesvědčení pojmuli, zcela přirozeně jste si vypěstovali vazbu na tu jistou osobu i věc, o nichž jste byli přesvědčeni, že bez nich šťastni nikdy nebudete. Pak se objevily snahy tu vaši vzácnou věc i toho vzácného člověka získat, a potom na tom získaném lpět a odrazit každé nebezpečí jeho ztráty. To vás nakonec přivedlo do hluboké emocionální závislosti, takže předmět vaší závislosti mě tu moc vás uchvátit, když jste ho dosáhli, vzbudit ve vás strach, že o n ěj můžete přijít, a přivodit vám utrpení, když jste o něj přišli.
A nyní se zamyslete nad tím, jak nekonečný by byl seznam závislostí, kterých jste se stali vězněm. Myslete na konkrétní věci a lidi, ne na nic abstraktního... Jakmile vás měla věc, na které jste lpěli, ve svém stisku,
začali jste se ze všech sil snažit, přeskládat svět kolem sebe tak, abyste si ty k sobě připoutané předměty udrželi.
 To je ovšem značně vyčerpávající úkol, který ponechá jen velmi málo energie na samotné žití a radost ze života. Také je to úkol nesplnitelný; dnešní svět, který se neustále mění, zkrátka není dost dobře možné ovládat. Takže místo poklidného a uspokojujícího života jste odsouzeni k životu plnému zklamání, úzkosti, obav, nejistot, napětí a stresu.
Je pár prchavých okamžiků , v nichž svět vašemu úsilí skutečně podlehne a přeskládá se podle vašeho přání. Pak jste na chvíli šťastni. Nebo spíše, zažíváte chvilkové potěšení, zkrátka něco, co rozhodně není štěstí, protože to, byť nenápadně , provází obava, že se vám tenhle svě t věcí a lidí, daných tak pečlivě dohromady, vymkne z rukou a zradí vás - což také samoz řejmě dříve či později udělá.

 MÍLI NAVÍC
A tomu, kdo by se s tebou chtěl soudit o košili, nech i svůj plášť; kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě. Matouš 5:40-41

Podíváte-li se na to, z čeho se skládáte a jak to funguje, zjistíte, že máte v hlavě celý program, soustavu
příkazů, které mají v sobě zakotveno, jaký má svě t být, jací máte být vy a co máte chtít.
Kdo za ten program nese zodpovědnost? Vy ne. Nebyli jste to vy, kdo rozhodoval o tom, co budete chtít, po čem budete toužit a co potřebujete; kdo rozhodoval o vašich hodnotách, vkusu, přístupech k věcem? Všechny ty řídící pokyny do vašich computerů vepsali rodiče, společnost, kultura, náboženství a dosud nabyté zkušenosti. A ať je vám kolik chce, a ať jdete kamkoliv, ten computer jde s vámi, je v chodu a celý den všechno řídí, v každém bdělém okamžiku, př i čemž neodbytně trvá na tom, abyste to, co požaduje, vy i ostatní plnili. Když je to splněno, computer vám dovolí trochu klidu a uspokojení. Když to splněno není,
třebaže nikoli vaší vinou, computer ve vás vzbudí negativní emoce, které vám př inášejí utrpení.
Když například lidé nedělají to, co od nich váš computer očekává, mučí vás zklamáním, vztekem a zlobou. Další příklad: Když nemáte věci pod kontrolou nebo je budoucnost nejistá, computer vás přinutí prožívat úzkost, napětí a strach. A vy musíte vyvinout spoustu úsilí, abyste tyto negativní emoce zvládli. A vyvíjením úsilí se taky snažíte změnit svět kolem vás tak, aby měl váš computer všechno tak, jak si žádá. Podař í-li se vám to, odmění se vám jistou měrou nejistého klidu, nejistého, protože co nevidě t bude opět nějaká maličkost (zpožděný vlak, nefungující magnetofon,dopis, který nepřichází - cokoli) v neshodě s naprogramováním a computer vás přinutí se znovu rozčilit.
A tak je váš život přímo žalostný, neustále jste v něčí moci a na něčem závislí a urputně se snažíte ve všem vyhovět computerovu požadavku, jen abyste vychutnali jediný klid, který jste kdy poznali - dočasný odklad negativních emocí, projev laskavosti vašeho computeru.
 Představte si, že jste potkali nějakého nepříjemného člověka, nebo jste v nějaké nepříjemné situaci, které byste se normálně raději vyhnuli. Všimněte si, jak se váš computer instinktivně aktivuje a začne vás nutit,
abyste se té situaci vyhnuli nebo se ji pokusili změnit.A když v ní zůstanete a odmítnete ji měnit, sledujte, jak computer nedá jinak, než že na vás sešle podráždění, úzkost, vinu nebo něco podobného.
 Ale teprve až se zbavíte svých omezujících emocí, bude pak vaše jednání vycházet z míru a lásky, a ne z neurotického puzení vyhovět vašemu computeru a být ve shodě s jeho programem, ale zbavit se těch emocí, které ve vás vyrábí. Pak poznáte, jak hluboká je moudrost t ěchto slov: "Chce-li se někdo domáhat vaší košile, dejte mu i svůj plášť; nutí-li vás ně kdo ujít míli, ujděte s ním dvě ." Protože už vám bude jasné, že skutečný útisk nepřichází ze strany lidí, kteří se s vámi přou u soudu, i moci, která vás nutí k otrocké práci, ale od vašeho computeru, jenž programově ničí klid vaší mysli, sotvaže okolní podmínky nevyhovují jeho požadavkům.


 OUŠKO JEHLY
Snáze projde Velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.
Marek 10:25
Co můžete pro své štěstí udělat? Není nic, co by se pro n ěj dalo dělat. Jak to? Z jednoduchého důvodu - vy už totiž šťastni jste, právě teď . Jak byste tedy chtěli získat něco, co už máte? A je-li tomu tak, prčo to štěstí, které už je vaše, neprožíváte? Protože vaše mysl pro vás nepřestává vyrábět neštěstí. Zbavte se toho neštěstí pocházejícího z vaší mysli a to štěstí, které jste v sobě celou dobu nosili, bude rázem odkryto.
Jak se lze zbavit neštěstí? Zjistěte, co ho zapříčiňuje, a pohleďte na tu příčinu zpříma. Samo pak odejde.
Podíváte-li se na věc zblízka a pozorně , zjistíte, že neštěstí mívá jen jednu, jednu jedinou příčinu. Tou
pří činou je lpění.
Co je to lpění? Stav citové závislosti zapříčiněný přesvědčením, že bez té či oné bytosti i věci nemůžete být
šťastni.Tato závislost sestává ze dvou částí, jedna je pozitivní, druhá negativní. Ta pozitivní představuje ten záblesk potěšení a vzrušení, to nadšení, které zažíváte, když získáte to, k č emu jste se připoutali. Ta negativní představuje pocit ohrožení a napětí, které připoutání vždycky provází.

 SLEPÝ VIDÍ
Přišel jsem na tento svět k soudu: aby ti, kdo nevidí, viděli, a ti, kdo vidí, byli slepí.
Jan 9:39
Říká se, že láska je slepá. Ale je tomu skutečně tak? Ne. Ve skutečnosti na světě nic nevidí tak jasně jako láska. To, co je slepé, není láska, ale připoutanost. Připoutanost je lpění, které pochází z mylného
přesvědčení, že něco i někdo je pro vaše štěstí nepostradatelný.
Jste k něčemu nebo k někomu připoutáni? Myslíte, že bez nich nebudete šťastni?
Sepište je všechny na kus papíru, nyní, ještě než se pustíme dál a budeme pozorovat, jak vás vlastně zaslepují.Vezm te si nějakého politika, který sám sebe přesvědčil, že nebude šťastný, dokud nebude u moci. Jeho cesta za mocí otupí jeho citlivost až do konce jeho života. Nemá téměř č as na svou rodinu a přátele. Najednou začne všechny lidské bytosti vnímat a chovat se k nim z hlediska toho, zda pro jeho ambici
představují podporu, či naopak hrozbu. A těch,kteří ho nemohou ani ohrozit, ani podpořit si prostě ani nevšimne. A je-li kromě své touhy po moci připoutaný ješt k jiným věcem, jako například k sexu i penězům, stává se ten chudák natolik vybíravým v tom, co vnímá, že se o něm témř dá říct, že je slepý. A každý to vidí, krom jeho samotného. To je situace, která vede k odmítnutí Mesiáše, k odmítnutí pravdy, krásy i dobra, neboť se člověk stal slepým.
P edstavte si, že posloucháte orchestr, ve kterém bubny hrají tak hlasitě , že všechno ostatní přehluší. Abyste se ze symfonie dokázali těšit, je nutné umět naslouchat každému nástroji v orchestru. Abyste mohli být ve stavu zvaném láska, musíte umět vnímat jedinečnost a krásu každé věci i osoby kolem vás. Těžko můžete milovat něco, čeho si téměř ani nevšimnete; a když si všimnete jen mála bytostí a ostatní vyloučíte, to není láska, neboť láska nikoho nevylučuje, naopak, objímá veškerý život, naslouchá symfonii jako celku, nikoliv jen nějakému jednotlivému hudebnímu nástroji.
Předměty vašeho lpění:
  nevyhnutelně budete sledovat pouze to, co je podporuje či jim hrozí, a ke všemu ostatnímu budete slepí. Nebudete se zkrátka o nic jiného zajímat, tak jako se hrabivý obchodník nezajímá o nic, co by nebylo
spojeno s vyděláváním peněz.
Vaše přesvědčení:
  jen se podívejte na nějakého fanatika, který si všímá pouze toho, co potvrzuje jeho přesvědčení, a
vytěsňuje všechno to, co by je mohlo ohrozit. Pak porozumíte, co vám vaše přesvědčení způsobují.
A váš strach:
   kdybyste věděli, že budete za týden popraveni, vaše mysl by se dokonale koncentrovala pouze
na to a na nic jiného. Přesně tohle obavy a strach dělají; prostě upřou vaši pozornost jen na některé věci a ostatní ze světa úplně vyloučí. Mylně se domníváte, že vás váš strach chrání, že vaše přesvědčení z vás dělají to, co jste, a že vaše připoutání dodávají vašemu životu vzrušení a bezpečí. Nevidíte, že vlastně vytvářejí
stěnu mezi vámi a symfonií života.
Je samozřejmě nemožné být si v symfonii plně vědom každé noty. Ale když se váš duch od všeho oprostí a vaše smysly otevřou, začnete vnímat věci takové, jaké skutečně jsou, vytvářet skutečnost a budete uneseni harmoniemi vesmíru. Pak pochopíte, co je Bůh, neboť konečně poznáte, co je láska.
Podívejte se na to takto:
   vy nevidíte lidi a věci takové, jaké jsou, ale takové, jací jste vy. Chcete-li je vidět takové, jaké
jsou, musíte si dávat pozor na své lpění a na strach, které to lpění vytváří. Protože když se na život podíváte zblízka, je to právě vaše lpění a strach, kdo rozhoduje o tom, čeho si všimnete a co kolem vás projde bez povšimnutí. A to, čeho si všimnete, řídí vaši pozornost. A protože váš pohled byl selektivní, znáte jen iluzorní verzi věcí a lidí kolem sebe.   
Čím déle žijete s touto zkreslenou verzí, tím hlouběji jste přesvědčeni, že to je jediný pravdivý obraz světa, protože vaše lpění a strach z něho vyvěrající, neúnavně třídí vstupní informace způsobem, který váš obraz upevňuje.
To je původ vašich přesvědčení:
   pevné, neměnné způsoby pohledu na skutečnost, která rozhodně není pevná a neměnná, ale naopak
je v pohybu a neustále podléhá změnám. Takže už to není skutečný svět, na co reagujete a co milujete, ale
svět, který vytvořila vaše mysl. Teprve až když opustíte svá přesvědčení, a strach a lpění, které je živí, osvobodíte se od necitlivosti, která vás činí hluchými a slepými k sobě i ke světu.

ZISK A ZTRÁTA
Jaký prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale svůj život ztratí?
Matouš 16:26
A teď se snažte porozumět pravé podstatě těch světských pocitů, tedy pocitům nadřazování se,
sebezbožnění. Nejsou přirozené. Vymyslela si je na vás vaše kultura a společnost, jež vás chce mít výkonné a ovladatelné. Tyto pocity nepřinášejí tu výživu a štěstí, které přináší pozorování přírody, nebo potěšení z posezení s přáteli i potěšení z práce. Byly vynalezeny, aby přinášely požitky, vzrušení - a prázdnotu.
Pak se v průběhu dne i týdne pozorujte a všímejte si, kolik z toho, co jste vykonali, a které z činností, kterým jste se věnovali, jsou nezasažené touhou po těchto vzrušeních, po těchto chvějivých požitcích, jež
přinášejí pouze prázdnotu, touhu po pozornosti, uznání, slávě , popularitě , úspěchu a moci.
A rozhlédněte se teď a pohlédněte na lidi kolem sebe. Je mezi nimi alespoň jeden jediný člověk, který není na těchto světských pocitech závislý? Někdo, kdo jimi není ovládán, netouží po nich, netráví každou bdělou minutu svého života, a už vědom č i nevědomě, tím, že za nimi jde? Když toto zhlédnete, pochopíte, jak se lidé snaží získat svět a ztrácejí při tom duši. Protože žijí prázdný, bezduchý život.
A zde je podobenství, nad kterým se můžete zamyslet:
Skupinka turistů sedí v autobuse, který projíždí přenádhernou zemí - kolem jezer a hor, zelených polí,řek. Ale v autobuse jsou zatažené záclonky. Ti lidé nemají ani potuchy o tom, co je za okny, a tak tráví cestu tím, že se handrkují o to, kdo bude sedět na čestném místě, komu se bude tleskat a na koho se bude pohlížet s úctou. A v tom také setrvají až do konce cesty.
    CESTA K LÁSCE
ANTHONY DE MELLO


OVLÁDÁNÍ MYSLI JE ZÁKLADEM OVLÁDÁNÍ ŽIVOTA.