Baal HaSulam, “Dědictví země”: Je řečeno: “podle utrpení je i plat”. To znamená, že odměna se měří mírou utrpení. Utrpení a snahy je zapotřebí pouze proto, abychom našli nádobu, která dostane dobrou odměnu. A čím více utrpení je u člověka v duchovní práci, tím větší je jeho nádoba, která ve výsledku dostane maximální odměnu.
Všechno zvažujeme podle nádoby, přání. Vždyť světlo se nachází v absolutním klidu a všechno záleží právě na nádobě, na tom, nakolik jí rozvíjíme. A nádoby, jsou podstatou utrpení. Ale v duchovnu se toto utrpení stává sladkým a nazývá se “utrpením láskou”. Tam, bolest od nedostatku může být zároveň i potěšením, ale ne jako dvě protikladnosti, stále v nich rozkvétám, rozvíjím se v nich. Stávají se pro mě pocitem věčného života. Je to to, k čemu jdeme. Sami na sobě vidíte, že tento rozum může přijít pouze shora. Samotný člověk nemá ani nejmenší možnost chytit se aspoň za jeden “okraj”. Nakolik by se filozofové a myslitelé nesnažili rozebrat se ve věčných otázkách, není to možné. Vždyť odpovědi nejsou založené v naší stávající egoistické přirozenosti.
[#117793]
Z lekce článku Baal HaSulama “Dědictví země, 4.10.2013
http://laitman.cz/2013/10/04/slzy-a-radost/?utm_source=feedburner&utm_medium=email&utm_campaign=Feed%3A+laitman%2Favzn+%28Laitman.cz%29
Žádné komentáře:
Okomentovat
Dokud se nerozloučíš se svou osobností, nenajdeš svou individualitu. Individualita je dána existencí, osobnost vnucena společností. Osobnost je sociální pohodlnost.
Společnost nemůže tolerovat individualitu, protože individualita za ní nepůjde jako ovce. Individualita má kvalitu lva a lev kráčí sám.
Ovce jsou vždy ve stádě, doufají, že to bude ve stádě pohodlnější. Stádo jim dává pocit ochrany, bezpečí. Když někdo zaútočí, ve stádě se spíš zachráníš. Ale sám? Jenom lvi chodí sami.
Každý z vás se narodil jako lev. Společnost vás však neustále podmiňuje, programuje vaši mysl jako mysl ovce. Společnost vám dává osobnost: velmi pohodlnou, hodnou a velmi poslušnou osobnost.
Společnost chce otroky, ne lidi, kteří jsou absolutně oddaní svobodě. Společnost chce otroky, protože všechny její pochybné zájmy vyžadují poslušnost.
Starý zenový příběh vypráví o lvu, který vyrostl mezi ovcemi a dokud ho jeden starý lev nepopadl a nepřitáhl k rybníku, kde mu ukázal na hladině jeho vlastní obraz, myslel si, že on sám je také ovcí. Mnoho z nás je jako lev z tohoto příběhu - představa, kterou o sobě máme, nepochází z naší bezprostřední zkušenosti, ale z názoru druhých. "Osobnost" vnucená z vnějšku nahrazuje individualitu, která mohla vyrůst zevnitř. Stáváme se jen další ovcí ze stáda, která se nedokáže svobodně pohybovat, ani si uvědomit svou pravdivou identitu.
Je na čase, aby ses na hladině rybníka podíval na svůj obraz, a osvobodil od všech domněnek, jimiž druzí podnítili tvé myšlení. Tancuj, běhej, poskakuj, křič co tě napadne: cokoli, co probudí spícího lva uvnitř.
Osho One Seed Makes the Whole Earth Green, Kapitola 4